Některá rána nejsou lehká

Dobré ráno. Také máte dny, kdy vám není do zpěvu? Že se probudíte, chcete něco udělat, ale ono vás to tak trochu sundá dolů? Něco, o čem když si člověk představí, tak mu je z toho opravdu ouzko? Já si jedno takové ráno dneska udělal… Musel jsem vybrat, komu budeme pomáhat o letošních Vánocích a tak si prošel pár smutných, ale vlastně strašně pozitivních příběhů. Smutných v tom, co se děje, ale pozitivních v tom, jak dokáží lidé být silní. Jak ví, že musí být, že to ten někdo potřebuje. Člověk může brečet v koutě, ale ví, že jsou hodiny, kdy musí mít hlavu nahoře, kdy musí tou hlavou nahoře pomoci tomu, kdo to potřebuje. Ví, že ten člověk potřebuje úsměv, potřebuje slyšet něco pozitivního, něco vlídného, hezkého. Složité, spíše nepředstavitelné a proto já před těmito lidmi opravdu smekám. Nakonec padla volba na Andulku Violovou z Děčína, píšu mamince, že doufám, že je vše v pořádku, že jim o Vánoce rádi pomůžeme a ono není, zase komplikace, ale lékaři ví jak na to. Přemýšlím nad tím, jak se s tím vlastně lidé dokáží vnitřně srovnávat, jak dokáží to pozitivní myšlení stále udržovat. Měl jsem pár situací v životě, kdy mi bylo také ouzko, kdy jsem nevěděl, co bude, ale proti tomuto to byla vždy banalita…

Chtěl jsem říci… Važme si všedních věcí, važme si toho, že můžeme pomáhat a že nemusí být pomáháno nám. Máme dar, který jiní nemají a tak ukažme, že jsme stejně silní, jako ti, co to potřebují…

Můžete kupovat trika, mikiny, baťohy, dresy atd. Připravujeme pro vás opět kalendář, který bude mít křest na VÁNOČNÍCH TRZÍCH a ještě pár překvapení, které až dotáhneme, tak budete koukat…

http://koubasketshop.cz/komu-pomahame/