Podařilo se něco, o čem jsem snil …

Hezký den, asi je zde spousta věcí, které bych vám chtěl říct, ale lehce nevím, kde začít 🙂

Děčín, 25. 08. 2018, děčínský basketbalista Jakub Houška se loučil s kariérou. Foto: Ondřej Bičiště, MAFRA

Když jsem si dal do hlavy, že bych chtěl mít ten svůj poslední zápas v dresu Děčína, tak mi vůbec nedošlo, kolik práce to je. Asi největší problém byl vybrat ty správné lidi, kteří přijedou a kteří u toho budou. Nějak jsem se jich nemohl dopočítat a tak jich nakonec bylo téměř 40, ale myslím si, že to nikomu nevadilo. Z toho počtu jsme totiž měli trochu strach, ale nakonec dobrýýý 🙂 Dalším problémem bylo to, co ti ostatní, které jsem nepozval. Nenaštvou se? Neurazí se? No já doufám, že jste se neurazili a jsme v pohodě, protože prostě víc už to vážně nešlo. Myslím si, že jsem během své kariéry neměl moc problémů, až teda na některé výkřiky do tmy, které jsou spíš závistivé, než opodstatněné, ale to já neřeším.

Když jsem řekl Radce Freibergové, jdeme do toho, tak ani ona sama nevěděla, kolik že to bude práce, protože já jsem hroznej 🙂 Chci mít všechno v pohodě, dokonale připravené a zacházím do hrozných detailů, až mi to pak holky trochu zdůrazňovaly (holky = Radka a má manželka). Jenže já to prostě chtěl mít fajn a všichni to věděli. Podařilo se sehnat spoustu partnerů, kteří do toho šli jak finančně, tak i materiálně a to také bylo skvělé.

Nakonec jsme tedy tvořili, tvořili, tvořili, až z toho vypadla sobota!

Jenže ještě před tou sobotou bylo hodně probdělých nocí a hodiny telefonátů a psaní, až jsme se tomu s Ráďou vždycky smáli. Víte, co byl třeba mega problém? Sehnat DJ na ten večer, no neskutečný a nakonec se nám to teda povedlo exkluzivně, protože jsem ani nečekal, že by se vydrželo tančit až do 3h do rána a hlavně na takové vypalovačky! Takže díky Berymu do Ústí! A s tím časem? To zase klobouk dolů před lidmi v Děčíně, že nás prostě nechali, i když my se chovali slušně, tak nebyl důvod něco hrotit. A to i přesto, že ta párty byla naprosto famózní!

Co pro mě hodně znamenalo byl páteční večer. My se sešli s klukama z dálky na kempu už v pátek a mě i přesto, že nebylo vůbec dobře, tak jsem byl hrozně šťastnej, šťastnej z toho, že už v ten pátek jsem si dokázal, že to mělo obrovský smysl, že to bylo to, proč jsme to prostě měli s Raduš udělat a že to za tu práci prostě stálo a to jsem v té době ještě netušil, co všechno nás čeká v sobotu. Netušil….

Sobotní ráno bylo plné příprav, možná i trochu plné strachu, jestli nezačne pršet, jestli přijdou lidé, jestli dorazí všichni důležití v čas a možná jsem si to jen všechno hrozně bral. Když to tak vezmu, tak jsem byl možná nejvíc nervózní, co jsem kdy před zápasem byl 🙂 Zvláštní, ale je to tak.

Den utekl strašně rychle, já rozhodil týmy a kluci se šli rozcvičovat, ale já pořád lítal, až mi někteří říkali, už se na to vyprdni a pojď za námi, pojď a už si užívej, ale já měl v hlavě tolik věcí… Nakonec jsem šel naposledy ven, tam nejdříve zahlídl naše, kteří přivezli tetičku z Janova, pár slz ukáplo a pak jsem potkal pana Kordu, neskutečný člověk, který se i v jeho letech přijel rozloučit. Strašně moc mě to dojalo, byl jsem mu v ten okamžik tak vděčný a věděl jsem že to je chvíle, kdy už opravdu musím jít, že tohle už nemůže dopadnout špatně.

Do samotného zápasu bylo v plánu pár věcí, ale samozřejmě jich i pár utajili a už jen ten začátek byl pro mě obrovsky

Děčín, 25. 08. 2018, děčínský basketbalista Jakub Houška se loučil s kariérou. Foto: Ondřej Bičiště, MAFRA

těžký. Já si říkal, že když brečet, tak na konci, že tam už mi to bude úplně jedno, ale že to přijde takhle na začátek a hlavně že se podaří někomu dát dohromady skupinu tolika dětí, kterým jsme pomohli, takže, Klárko, klobouk dolů.  Děkuju i Radce za útrapy v kanclu a dalším, kteří vymýšleli další překvápka..

Poté program běžel a běžel a běžel, byla to legrace, zábava, sranda,

Děčín, 25. 08. 2018, děčínský basketbalista Jakub Houška se loučil s kariérou. Foto: Ondřej Bičiště, MAFRA

napětí a na všech bylo vidět, že si celou akci prostě užívají. Na konci další masakr a to vyvěšení dresu, což jsem také nevěděl a v pondělí, když jsem přišel do haly, tak jsem docela dlouhou dobu koukal ke stropu a uvědomoval si, že je to asi vážně pravda… Strašně moc si toho vážím a za tuto poctu nesmírně děkuju!

Je konec…konec Kouby jako hráče, konec Kouby, který bláznil na hřišti. Budu se muset trochu krotit, ale doufám, že mi lidé odpustí, když mi v mé nové roli někdy ujedou ruce, či si zaskáčí trochu více nohy 🙂

Kouba se chystá na kariéru trenéra, asistenta, pomocníka markeťáka a nebudu to tajit, ale i politika. Nevím, jak moc je reálná ta poslední možnost, ale musím říci, že mě to láká a když mi lidé dají šanci i tady, tak se je budu snažit nezklamat, stejně jako jsem to dělal roky na palubovce. Těším se na všechno, ve všem jsou obrovské výzvy a já je hodlám přijmout a bojovat! 

Hodně lidí se ptá, jestli končí koubasket jako stránky i jako charita, NE! Nechci aby to končilo, musíme najít vhodnou formu toho všeho a budeme pokračovat a to ve všem. Prostě se teď přesunou moje informace k vám do trochu jiného prostředí, ale i to může být zajímavé! A co se týká charity, tak ta prostě musí frčet dál, i když je to díky zákonům čím dál složitější!

Jo a pozor! Určitě víte, že s Lubošem směřujeme k Levhartům do Chomutova, ale nevíte, že 12.10.2018 hrajeme s Chomutovem v Děčíně, takže čekám vyprodanou halu 🙂

Takže naposledy děkuju! Všem a za vše! Kouba

Níže vám přináším pár fotek, ale spoustu jste jich již viděli zde: http://bkdecin.cz/novinky/26-08-2018-kapitan-kouba-se-rozloucil-s-hracskou-karierou/ Fotil je můj švagr, fotil je i Luděk Černý a Ondřej Bičiště z MF Dnes —všem moooc děkuju