Já věřím…a co ty?

Ano, je to tak. Děčín se právě nachází na pokraji něčeho, co tu ještě nebylo a tak o motivaci celého města není třeba mluvit. Já osobně jsem v této situaci již byl a ještě se mi nepodařilo udělat ten poslední krok a tak doufám, že letos ten malý krok pro lidstvo, ale velký pro Děčín prostě uděláme. Euforie v Děčíně je na nejvyšší možné úrovni a i to se předvedlo při prodeji lístků, když ty na sezení zmizely za pouhou minutu od začátku prodeje a ty na stání o pár minut později. Vlastně škoda, že je v Děčíně tak malá hala, protože mám pocit, že by se minimálně takové tři nyní naplnily 🙂 Je to skvělý pocit, potkáváme lidi po městě a každý radí, přeje, občas potkáme i kritika, ale hlavně nám všem dodáváte spoustu energie, kterou v tomto zápase budeme potřebovat.

Stojí proti nám velmi dobře připravený soupeř, ale to my jsme také a tak nás čeká opět bitva, která by třeba i mohla vejít do dějin Děčína. Prostějov je silný, ale to my jsme také. Víme, čím se dá Pv porazit a já doufám, že nám to vyjde a splníme si náš sen. Sen, za kterým si letos jdeme a prozatím úspěšně. Celou základní část jsme si říkali, že chceme být druzí, abychom v případě semifinále hráli poslední zápas doma a rozhodovalo se u nás a nyní to tu je. Po třetím zápase jsem měl sice trochu strach, protože mi přišlo, že ta hala musí spadnout, ale nakonec to dopadlo dobře 🙂

Vím, že jsme poslední zápas v Prostějově neodehráli vůbec špatně, teda krom první čtvrtiny, kdy jsme jim to zbytečně naházeli do ruky. Jinak se ten zápas nesl v duchu naší nedobré střelby, ale to k nám prostě také patří a několikrát v sezóně jsme to zažili. Důležité je bojovat a hrát dál a to si myslím, že jsme ukázali, že jsme to chtěli zlomit, ale bohužel to tentokráte nevyšlo. Teď hrajeme doma a tam je to něco jiného.

Je tady den, který bych chtěl zažít už dnes. Nějak mě nebaví to čekání na takovýto zápas. Nebaví a už chci slyšet Dě-čín  Dě-čín  Dě-čín …. Může se stát cokoliv, ale já bych si ten sen chtěl prožít a vím, že pro to udělám vše. Nechci říkat, že to Márovi (mému mladému) nepřeji, ale nechci, aby on měl jednou svoje motto při play off, že žijí sen svých otců, jako tomu měli v Litvínově, chci to změnit a já vím, že si to zasloužíme!

Budeme vás potřebovat více než jindy, budeme potřebovat cítit tu energii, kterou nám dáváte, protože to bude to „něco“,v čem budeme mít navrch. Vím, že vy budete fandit hlavně nám a že se nebudete posmívat soupeřovi (ani urážet), my si to prostě rozdáme na palubovce a s pocitem, že vás máme v zádech! Vím, že vy jste tam kvůli tomu a já ve vás věřím!

Těším se, VĚŘÍM NÁM I VÁM a vím, že si to každopádně perfektně užijeme!!! srDCem Válečník!

Malé odlehčení 🙂 PŘÍPRAVA NA PONDĚLÍ …