Pozor na Válečníky!!!

Hezký den všem, tak jsme si zajeli na další štaci ve streetballu a to tentokráte do Plzně, kde tamní klub Lokomotiva Plzeň pořádal street čistě jen pro děti. Byla to

vlastně naše prvotní myšlenka, než se zrodil nápad ohledně streetu v Děčíně, takže jsme to nechtěli rušit a musím říct, že se to vyplatilo. Původně jsme tam chtěli spát už z pátku, ale jelikož jsem byl neschopný a nesehnal žádné rozumné ubytování, tak jsme vyrazili až v sobotu brzo ráno.  Bál jsem se, jestli náhodou někdo nezaspí, ale děti prý ani nemohly dospat, natož aby zaspaly 🙂 Ráno jsme vše stihli a mohli se soustředit již jen na zápasy. Z Děčína jsme přivezli tři týmy a to dva do kategorie U10 a jeden do kategorie U11. V kategorii U10 startovalo nakonec 10 týmů a musím se přiznat, že mě kluci velice potěšili. V konkurenci ostatních týmů dokázali všechny své zápasy vyhrát a postoupit tak do semifinále z prvních míst ve svých skupinách. Koubasket v semifinále nezaváhal, ale Obři bohužel po boji prohráli s Mimoněma a tak je musel Koubasket ve finále “pomstít”. Nakonec své poslední zápasy na turnaji oba týmy vyhráli a to znamenalo další skvělé umístění do Děčína. Koubasket první a Obři třetí.

U11 to měli hodně těžké, měli již od začátku velice těžkou skupinu a obzvlášť jeden tým vyčníval opravdu hodně. Nakonec ale svůj poslední zápas také vyhráli a ukončili své působení na tomto turnaji na osmém místě. Kluci krom jednoho zápasu odehráli všechny skvěle, ale vždy prohráli o bod či dva a tak jim chybělo malinko a mohli být úspěšnější, ale myslím, že si zahráli dost a ať z toho byli občas negativní emoce, tak i přesto mohli být spokojení. Teda já jako trenér byl. Jejich první zkušenost na streetu a to víc jim to může dát do dalších let.

U této myšlenky bych se asi trochu zastavil, protože si myslím, že kluci by si mohli vytvořit již teď v mládí dobrý vztah k tomu, že po sezóně se prostě hraje ještě něco dalšího, že se dá zlepšovat i jinde a myslím, že street je k tomu dobrá průprava. Je prostě vidět, že se nemůže nikde nikdo schovat, že musí hrát, že se musí snažit pomoci týmu, který není vůbec velký. Musí makat, dřít, soustředit se, přemýšlet a být s týmem v každý daný okamžik. Bylo na nich vidět, že občas upadají, ale vždy jsme se snažili vrátit je zpět. Byla to akce na celý den, bylo obrovské, ale jako opravdu obrovské vedro a i my, co jsme nehráli, tak jsme toho měli plné zuby.

Líbilo se mi, že někteří rozhodčí nenechávali kluky vydechnout  ani v obraně, teda hlavně ty starší, ti mladší byli rádi, že ví kam mají běhat 🙂 a to bylo také správně.

Součástí celého turnaje byly i dovednostní soutěže, kam se samozřejmě naší kluci přihlásili. Měli jsme pár finálových účastí, ale za největší zmínku stojí Ondra Finklár, který se prostě rozhodl, že ten den nedá nikomu šanci a všechny střelecky zničí 🙂 Již v kvalifikaci převedl skvělý výsledek, když trefil 13 z 15 pokusů a to ve finále nedal šanci žádnou, protože neminu ani jednou. Podívejte se na video, kdy se na něm kluci sesypali po jeho vítěství.

Za celý den jsem zažil tři situace, kdy jsem si říkal, že to prostě stojí za to. Dvě byly pozitivní a jedna trochu negativní. Možná začnu tou negativní, ať končíme dobře 🙂 Bylo vidět, jak kluci v únavě, vedru, zapálení, emocích trochu nepřemýšlejí a dokáží si již v tomto věku pěkně zajet do vlasů. Tys udělal tohle špatně, tys tamto, ty si nepřihrál, ty můžeš za to, že jsme prohráli, neměl si sem jezdit atd. Musel jsem stručně a jasně zakročit, protože tohoto jednání jsem totální odpůrce a to i u dospěláků. Vždy všem říkám, že my nejsme od toho, abychom na sebe házeli špínu, ale od toho, že máme táhnout za jeden provaz a to ať se daří či nedaří. Byl jsem z toho docela překvapenej, ale vím a chápal jsem, jak moc chtěli. Byl to téměř vyhraný zápas a nakonec se nepovedl, ale i to je další zkušenost, jak pro trenéra, tak pro samotné kluky. Všichni se musíme naučit zacházet se svým já a část svého já dát pro tým, jinak to prostě nejde…

Dvě další věci jsou mnohem veselejší a to je bezprostřední radost kluků na Ondrovo výhru, kterou tam nikdo nečekal a nečekal ji především samotný Ondra, který to nakonec neustál 🙂 Bylo to parádní, bylo úžasně sledovat, jak to kluci každým dalších proměněným košem hecují víc a víc a když to nakonec dopadlo výhrou, tak se asi nebylo čemu divit. Vždycky všem říkám přej a bude ti přáno a tak to má být…

Druhou je situace před vyhlášením výsledků, kdy se celý tým kb chytil kolem ramen a společně si vyslechli vyhlášení prvního místa. Strašně se mi to líbilo, vyjadřovalo to tu soudržnost, to, že ví, že jeden bez druhého by to nedokázali, že každý z nich přidal to své a díky tomu mohli vyhrát. Gesto, ale já si v tu chvíli říkal… tohle má vážně smysl…!

Čeká nás ještě jeden turnaj  a to v neděli v Praze finále, kde se utkají nejlepší celky z Čr. Jen jsme to trochu teď zkomplikovali, protože tam vždy postupují tři nejlepší celky z daného města a mi se do té Plzně prostě připletli 🙂 Tak snad si s tím Igor nějak poradí…

Gratuluji našim klukům U15, kteří hráli kousek od nás a jednoznačně postoupili do ligy!!! Velká gratulace!

Díky moc všem organizátorům, protože opravdu dělají něco, co je velkým přínosem a jsem za to moc rád…

Na závěr bych poděkoval ještě rodičům za příkladnou reprezentaci našeho klubu 🙂 Svým fanděním nikoho neuráželi, nepohoršovali a všechny kluky jsme společně drželi na úspěšné vlně, nebo jsme se o to alespoň snažili 🙂 Díky moc a zase příště…

Tak se mějte hezky a sportujte!!

#15

PS: tady je radost kluků…minuta času … 🙂

 

 

Pár fotek je převzatých, ale spoustu dalších naleznete zde: https://www.facebook.com/pg/bk.lokomotiva.plzen/photos/?tab=album&album_id=1328884093825507