Člověk, který si to zaslouží…

Nevím proč, ale nikde nečtu článek o výkonu, který nebyl běžným. Nevím proč, ale nikdo navíc nevolal a neptal se, jak je to možné. . . Asi, že jsou Vánoce…?

Ne, nechci psát o sobě a že se mi podařilo dát v Severočeské lize tolik a tolik bodů, ne to ne, to už není to, co má lesk a já to vím. Tady jde o něco jiného, jde tu o člověka, s kterým jsem dlouhé roky trávil čas v šatně i mimo ní. Člověk, se kterým jsem se jako první potkával v hale a poslední odcházel z hospody 🙂 Ne, že bychom chodili pozdě, ale byli jsme skvělá parta lidí, která spolu prostě chtěla být a věděli jsme, že stejně v té hale budeme první. Druhý den ráno jsme se tomu vždy zasmáli, nejstarší borci… Už víte? Ne?

Je to člověk, s kterým jsem nastřílel tisíce střel a to myslím vážně. Když to vezmu pár let zpět a naše stovky střel každé ráno, před každým tréninkem, v každé možné chvíli, věděli jsme pak, že ten koš umíme dát. Nepřemýšleli jsme, protože jsme nemuseli. My jsme věděli…  Jak šel čas, tak se naše závazky zvětšovaly, ale to je prostě normální. Víte, co bylo nejlepší? Že nás to ohromně bavilo, my jsme byli až blázni. . . 🙂

Je to člověk, kterého máte rádi v týmu, kterého v týmu potřebujete. Nikdo ze soupeřů na něj neřekne relativně nic dobrého a to chcete. Už víte? Ne?

Já myslím, že ano. Je pravda, že pár vět o tom bylo napsáno, ale dle mého to prostě mělo být víc a to mi nikdo nevymluví. Ano, mluvím o Robertovi Landovi a jeho posledním zápase na domácí palubovce proti Brnu, když předvedl neskutečný triple double a i když nebyl úplně čistý, tak byl úctyhodný. Ten, kdo ho viděl na palubovce, tak věděl, že dnes je jeho den. Dařilo se mu naprosto vše a 13 bodů, 10 doskoků a 12 získaných faulů jsou tomu důkazem. Bojovník s velkým srdcem, který nikdy nebyl úplně bodový hráč, ale přitom tak strašně důležitý, kterého prostě chcete! Bobo si ten večer jasně řekl, že není na hřišti situace, ze které by on odešel jako poražený a tak by to mělo být. Je aktivní, chce získávat míče, nevypustí žádnou situaci a jestli o něm v tv říkali, že by si z něj měli vzít mladí příklad, tak s tím naprosto souhlasím a každý by se měl na jeho výkon podívat. Nechci ho tu vychvalovat do nebes, protože on sám to nemá rád, ale právě tato spojitost mladých a starých, to je to, proč to celé mělo být více vidět. My starší hráči to občas dokážeme ještě uhrát na střeleckou zkušenost, ale Bobo je jiný…

Možná je to jen názor můj a pár lidí kolem, ale když si vezmu přístup některých dnešních mladých hráčů, kteří potřebují stále k něčemu dokopá vat, přemlouvat, zdůrazňovat, upozorňovat, hrozit atd, tak vím, že my jsme prostě vždy věděli a nic takového jsme nepotřebovali… a Bobo ví doteď….

Proč ten titulek? Stále si říkám, že když jdete něčemu naproti, tak se vám to vrátí a i když třeba někdy jen jedním výkonem, tak jindy třeba celou sezónou či kariérou…a Bobo si to zaslouží!

Kouba