Kde se ten Kouba toulá?

Hezký den, jak víte, netoulá se nikde, facebook stále funguje a tam jste určitě online stále s námi. Nebo nejste? Tak se hodně rychle přidejte, protože zbytečně přicházíte o zajímavosti kolem našeho týmu a že jich není vůbec málo…  https://www.facebook.com/koubasket.cz/

Tak ale začneme ještě jednou 🙂 Slýchám proč na tom koubasketu nic není, co se děje, proč to nefunguje, proč a proč a proč. Je to jak u dětí, když jsou malinkaté a na všechno se vás ptají „PROČ“ ? Je to vlastně ale celé jednoduché, já se před pár měsíci zařekl, a tak jsem to asi i dodržel, vlastně pořádně nevím proč, ale z Kouby to vypadlo a já si řekl, že to tak udělám, že si od všeho odpočinu, že to prostě nechám být a budu tady na stránkách také chvíli mlčet. Popravdě jsem se teď přes léto nevěnoval ani moc shopu, ale to vše se napraví. Asi jsem prostě potřeboval vypnout…

Před pár měsíci byla doba, kdy jsem si „užíval“ své zranění v obličeji a i když to třeba nevypadalo, moje situace především po psychické stránce šla tak trochu do kytek. Nejdříve jsme si s paní doktorkou při první operaci řekli, že se neoholím do doby, dokud mi nedá razítko, že jsem zdravý, ale to jsem si v tu dobu myslel, že se za 14 dnů budu prohánět po palubovce. Následně z toho byly téměř tři měsíce léčení, další dvě operace, kde jsem měl vousy a bylo mi to dovoleno a v tu dobu jsem si řekl, že potřebuji orazit a že napíši článek, až se dostaví ligový zápas, kde obléknu dres s Koubou na zádech a budu zase šťastný, že jsem zpět na palubovce. ;

Ono se během této doby stalo strašně moc událostí, které mi pomohly uvědomit si spoustu věcí. Od přístupu k sobě samotnému, tak o přístupu k lidem kolem sebe, doktorům, ale i k vám neznámým, kteří si myslíme, že vás třeba i znám 🙂 🙂 Za týden náš čeká první bitva nového ročníku a já už se na to opravdu těším. Možná si ani nedovedete představit, co jsem měl za pocit z prvního přípravného utkání, jakou jsem měl radost, když ten míč opět propadl síťkou a já si pak mohl říct, že už je to všechno pryč, že už je to zase dobré. Sice o rok starší, asi o něco pomalejší :-), možná stejně bláznivý, ale prostě zdravý! Když to člověk vezme zpětně, tak je to prostě stále to nejdůležitější a asi to nikdy nic nenahradí, jestli nevymyslí nějaký zázrak, který nás bude hned uzdravovat.

Je tedy týden, kdy budu moci poslat do Ústí vzkaz… „už jsem opět v zápase“ a vím, že i tam z toho budou mít radost! Samozřejmě ne v basketbalovým klubu, ale v nemocnici 🙂 🙂

Myslím, že příprava utekla jako voda a i když to letos opravdu bolelo, asi i tím, jak jsem dlouho nic nedělal, tak i přesto to člověka ohromně baví. Samozřejmě tam hraje roli i ten věk :-), abych na něj nezapomněl 🙂 Každopádně příprava dobrá, zápasy super a to že se nám něco dařilo a něco ne, tak to je a budeme prostě makat, aby to bylo vše brzy na té nejvyšší úrovni 🙂 🙂

 Těším se, tak doufám, že i vy 🙂 V sobotu se uvidíme v Maroldovce!!!

Fcb již znáš… ale znáš i youtube kanál koubasketu? https://www.youtube.com/user/koubasket

————————————————————————————–

Během přípravy jsem se dozvěděl, že již mezi námi není můj pan doktor zachránce. Lékař Pardubic, pan doktor Petráň. Člověk, kterého jsem poslední roky strašně moc rád viděl, který nebyl jen lékařem, ale opravdovým člověkem. Rád jsem se s ním vždy po zápase pozdravil, zeptal se „jak se máte?“ a vždy uslyšel něco pozitivního a bylo jedno jestli člověk vyhraje či prohraje, tady šlo úplně o jiný boj, který je pro člověka ten nejdůležitější. On mi ho pomohl vyhrát, ale nyní již ten svůj bohužel prohrál, ale já si ho i přesto budu pamatovat až do konce toho svého. Děkuji mu a věřím, že i teď by řekl…mám se dobře!

————————————————————————————–