Doba stříbrná pokračuje . . .

Hezký den, krom našeho boje v A1 se také bojovalo na trochu jiné frontě. „Moji“ kluci z U11 se účastnili mezinárodního turnaje Easter cup Klatovy 2018.  94 týmů je opravdu velká pálka a klobouk dolů před pořadateli. Já jsem to měl trochu složitější, jelikož jsme hráli v sobotu zápas v Opavě, tak jsem si trochu zacestoval, ale jinak jsem měl kvalitní zástup, tak jsem byl v klidu.

První den na turnaji byl dost hektický, první zápas posunutý o nějaký čas, a nakonec prohro – výhra s Valmezem. Proč takový přívlastek? My totiž prohráli podle tabule o bod, ale 97% lidí v hale si myslelo, že jsme měli vyhrát, že se někde stala chyba. Nečekal bych to, ale kvůli klukům jsem podal protest proti výsledku a nakonec se ukázalo, že těch 97% lidí mělo pravdu a tak jsme tento zápas vyhráli 42:39 a připsali si první vítězství, ale my si ho vlastně připsali až  jako druhé, protože jsme mezitím odehráli další utkání, které jsme také vyhráli a to proti Táboru 30:5. Ten den následoval ještě zápas proti PSV SV Nümberg, který už byl o poznání těžší a to bylo fajn. Nakonec ale výhra 23:15 a velká radost kluků. Možná se divíte, že je tak nízké skóre, ale ono se hrálo 4×8 minut hrubého času a opravdu to bylo krátké, někdy jsem si říkal, že až zbytečně moc a kdyby to bylo 4×10, tak by se asi nic nestalo 🙂 Ale samozřejmě to je všechno těžké zvládnou, když máte ve městečku, které je poloviční jak Děčín, celkem 94 týmů.

Další den jsme se utkali s Trutnovem, který jsme věděli, že je slabší a tak spíše hráli kluci, kteří i v sezóně hrají o něco míň. Trutnov jsme nakonec porazili s přehledem 61:12 a mohli se těšit na večerní utkání o první místo ve skupině proti domácím. Po velkém boji jsme nakonec vyhráli 33:26 a mohli se těšit na finále proti Svitavám.

Finále bylo v režii jednoho klučiny ze Svitav, který je na tuto kategorii šikovný a o poznání dále než všichni ostatní a tak než se náš tým rozkoukal, bylo to o 15 bodů. Kluci opět ve finále cítili jakousi zodpovědnost a ze začátku je doprovázela moc velká touha vyhrát, nakonec jsme je přemluvili :-), že vlastně o nic nejde, ať si to užívají a na konečném výsledku to bylo poté vidět. Konečný stav pro Svitavy 33:26 a kluci obsadili tedy úžasné druhé místo.

Druhé místo, ale osobně si myslím, že parádní druhé místo. Byla vidět vyrovnanost našeho kádru, kde je opravdu 10 – 12 hráčů, kteří jsou vyrovnaní a podporují je ti, co to třeba hrají kratší dobu, nebo jsou mladší, či to mají ještě před sebou. Jsem moc rád, že jsme takový turnaj absolvovali, protože to klukům dalo opravdu strašně moc. 4x jsme hráli vyrovnaný zápas, kluci museli máknout, ukázalo se, že ten tým je opravdu na dobré úrovni a že v tomto složení může něco ještě dokázat. Odehráli jsme utkání proti týmům, které jedou na Národní finále a dokázali jsme je porážet, krom tedy Svitav, ale to už by teď mohlo být také jiné 🙂 🙂 Vždycky jsem říkal, že náš tým nemá jednu výraznou osobnost, která by to hrála sama a ostatní koukali a to je dobře. Vím, že to v této kategorii stačí, ale pro vývoj ostatních je toto lepší a jsem za to moc rád.

Kluci se ukázali dobře i mimo hřiště, byli spolu 4 dny v kuse a ikdyž zlobili 🙂 , což k tomu prostě patří, tak jsem rád, že to zažili a že opět vznikají další přátelství a kamarádství, které je mohou provázet ještě spoustu a spoustu let. Kluci měli i doprovodný kulturní program, takže i po této stránce je to obohatilo a to je dobře.

Ještě bych podotkl, že se od nás dostal jeden pasažér do pětky turnaje a tím dotyčným byl Tomáš Hyka. Tomáš to nehraje zas až tak dlouho, ale je na něm vidět obrovské zapálení, obrovská chuť a také to, jak rychle se zlepšuje. Takže jen tak dál…

Co nás ale nejvíce překvapilo, to byla asi účast rodičů. Ono 250km není zrovna blízko a jako klobouk dolů. Byli téměř všichni a to si to někteří dali 2x tam a zpět, protože se nedalo nikde přespat. Toto je další věc, která tomu týmu strašně pomáhá a já jsem pyšný, že mohu s takovou partou lidí tvořit budoucnost jejich dětí. Dává mi to strašnou chuť a energii do dalšího trénování.

Kluci budou hrát tuto sobotu odvetu o Národní finále v Ústí, kde opět bude kotel rodičů, stejně jako těch z Ústí. Uvidíme, jak to dopadne, protože jsme si vytvořili trochu manko, ale stát se může cokoliv. Jak už jsem říkal, klukům bych to přál, protože by si to za sezónu v U11 zasloužili a když jsem viděl proti komu by hráli, měli by i super další prověrky, ale když to nevyjde, nic se neděje a basket hrát nepřestaneme 🙂

Na závěr bych poděkoval Karlovi za vyřízení všech náležitostí, Milanovi Hykovi, že si vzal dovolenou, autobus a na tento výlet odfrčel a také Míše a Jirkovi, kteří to v mé nepřítomnosti odkoučovali  na 1 s hvězdičkou 🙂 Díky moc a zase za rok s U12 …

#15