#17 SOKY #34

To, že Soky končí, to všichni víte, ale tak nějak mám pocit, že chci něco napsat…Přemýšlím, kde začít, přemýšlím, za který konec to vzít, nebo spíše, kde najít ten začátek a matně si vzpomínám na nervózního Koubu, který přišel na trénink do Děčína a tady Soukup, o kterém šly samé zprávy v superlativech. Soukup, který hned na prvním tréninku dostal vysvětleno od nového trenéra, že takto ne. Soukup, který Koubovi vzal jeho 17 na dresu, kterou nosil v Chomutově. Ano, píše se rok 2004 a Kouba poprvé potkává Sokyho, tak nějak opravdově 🙂 Ještě nezačala sezóna a Soky dorazil ke Koubovi na narozky do Chomutova a tak nějak jsem začal tušit, že tohle bude fungovat. No a po deseti letech můžu říci, že to funguje a možná lépe, než si kdokoliv dokáže představit. Tak nějak jsme se celých těch 10 let doplňovali a to jak na hřišti, tak i mimo něj a to bylo asi nejdůležitější. Zažili jsme toho spolu tolik, že možná napíšeme knížku 🙂 Míra je člověk, který má neskutečně silnou vůli a neskutečně má rád basketbal. Kdyby nebyl takový, už by basket dávno nehrál. Kdyby měl někdo spočítat, kolik dostal injekcí, kolik snědl prášků, kolik mastí vypotřeboval, tak bychom se všichni hodně divili, ale to je prostě Soky. Člověk, který odevzdá vždy vše, co může a někdy i to, co už nemůže 🙂 Možná je trochu paradox, že v letošní sezóně neměl až tak šílené zdravotní problémy a že i ty schody vyšel bez šílené bolesti, ale už loni jsme spolu hrozně řešili, jestli pokračovat či ne. On loni cítil, že ještě může a já vždy stál za ním, protože jsem věděl, že je na něj 100% spoleh, že do každé situace dá všechno. A je jedno jakou formou, že mohl být někdy pomalejší, že jsme se modlili, aby zasmečoval, jestli trefí trojku, jestli dokáže odkopnout ten míč, nebo mu to prolítne do brány, já jsem jako kapitán věděl, že se na něj můžu spolehnout, že to “něco” prostě nějak udělá. 🙂  Jestli se někdy mluví o srdcařích, o patriotech atd, tak toto je příklad jeden za všechny.

ANO, MIREK SOUKUP, člověk který vás nepodrží jen na hřišti, ale i mimo něj a víte, že tam ještě hrát nepřestává a to je důležité! Je skvělé, že Soky dostal nabídku, jakou dostal, protože basket má hrozně rád a má k tomu ještě strašně moc zkušeností, které za ty roky hraní  posbíral. Toto vše může předávat dál a může se dál radovat a nervovat při basketu a to je také parádní.

Upřímně říkám díky…děkuju mu i za to, jak kolikrát přišel nevrlej, negativní a protivnej 🙂 a budu věřit, že si to spolu ještě dáme!

Ps: tímhle nic nekončí, ale naopak začíná a já se těším. . . 🙂

#17  &   #34