Ali is back … Ali je zpátky …

196g4470BK DĚČÍN – USK PRAHA 77 : 76 (21:17, 38:35, 57:53)
Nejvíce bodů: Hatcher 18, Alič 14, Houška a Mulligan po 12, Soukup 9, Pomikálek 7, Novotný 3, Pištěcký 2 – McKay 28, Hruban 15, Klimeš a Ford po 12

Uff, větší nervy snad už ani nešlo mít 🙂 Myslím, že když bude chtít dát někdo příklad, co znamená infarktový zápas, tak je to celkem jasné. Utkání, ve kterém jsme skoro celou dobu vedli, ale bohužel nebyli schopni odskočit na větší bodový rozestup, se nakonec dostalo do   koncovky, která se jen tak nevidí. Potom, co proměnil McKay těsně před koncem svůj koš s faulem asi se všem srdíčko v hale na chviličku zastavil, poté následoval time out, tak jsme se zase všichni trochu rozdýchali a následná poslední akce, tak ta byla opět jen na jeden nádech a pro opravdu silné povahy. USK nás nepochopitelně nechalo dvakrát vystřelit za 3 body a jak se říká 50% má každý 🙂 🙂 Houšman nejdříve nedal, ale poté útočný doskok a ALI si to v rohu mohl krásně srovnat a poté střela, která letěla asi minutu, mi to přišlo 🙂 a co především, střela, která prolétla tři sekundy před sirénou síťkou…a pak už jen radost a radost….

Koncovka krásná, šťastná, ale je pravda, že jsme mohli rozhodnout již dříve. Škoda některých neproměněných šancí, když t bylo třeba o deset bodů, tak kdyby něco vyšlo, nemuselo dojít k takovému dramatu.. ale to je jen kdyby… důležitá je výhra a to se počítá . . .Já osobně jsem si tedy svůj první zápas po dvou měsících představoval klidnější, protože kdyby mě na konci viděla paní doktorka, tak by mě asi nepochválila, ale zase si myslím, že by mě pochopila.. 🙂 Jsem moc rád za výhru také kvůli tomu, že utkání sledoval poprvé malej prďolka Mareček, tak bych pak byl nerad, kdyby si pamatoval ( teda on ne, ale já jo), že jeho první zápas v hale nebyl vítěznej…. takhle to všechno dopadlo tak , jak mělo a my jsme všichni moc rádi. A děkuju moc za fotečky panu Valentovi 🙂