Dopis od jednoho z DĚČÍNSKÝCH FANOUŠKŮ

Dopis od jednoho z DĚČÍNSKÝCH FANOUŠKŮ

ze-skolky-6Hezký den, jak jsem již psal, rozběhla se na stránkách bk aukce různých zajmavých věciček, které mají pomoci malé Karolínce. Již delší dobu si píši o této záležitosti s jedním člověkem, který má podobný pohled na vše kolem jako já a nyní ho napadla další věc. Nejprve vůbec nechtěl být nějak zainteresován v céle této události, ale nakonec jsme se domluvili, že to prostě uděláme a předeším se k tomu rozhodl i on sám. Že i jeden z vás fanoušků osloví všechny ostatní fandy a společně pomůžete….To, co mi napsal, je opravdu velmi zajímavé a především pravdivé a možná mnohým z vás přesně toto bude mluvit z duše. . . myslím, že tento článek opravdu stojí za těch pár minut našich životů ….        

Dobrý den všem okolo basketu v DC,

reaguji na článek uvedený na těchto webových stránkách koubasket.cz, který se týká malé Karolínky, neteřinky Sokyho.  Musím tedy hned zkraje přiznat, že jsem tento článek četl s odstupem času několikrát a pokaždé mě doprovázely hodně silné emoce. Člověk si právě v takovýchto okamžicích uvědomuje, jak naprosto spolehlivě funguje v životě relativita – co je to problém. Ano, každý by si měl vážit takových “maličkostí”, jakou je třeba “mít zdravé dítě”…! A další věc – jak malinko stačí k tomu, abychom každý mohli být právě na té druhé straně, tedy na té, na které je sestra Míry Soukupa. Nikomu nic neprovedla, nikomu neublížila a právě ona bojuje s osudem, který si s ní tak krutě zahrává. A ještě navíc, bojuje ne ani tak za sebe, ale za svoji dceru. Tedy, bojuje za někoho, kdo je pro ni tím největším životním darem, její životní motivací, prostě vším tím nejdůležitějším…..(známe my všichni, kdo máme své děti a víme, jak moc nám záleží na jejich štěstí, jakémkoli, ale opravdovém).

Míra Soukup je bojovník k pohledání. Je nesmazatelně zapsaný do historie našeho děčínského basketu už teď, kdy je stále platným hráčem. A to určitě ještě další jeho skvělé okamžiky přijdou. U mnoha fandů BK Děčín vyvolá jméno Soukup přesně tento pocit. Stejně tak Kouba. Svůj boj nevzdal a tím ukázal svému okolí, že opravdu stojí za to bojovat. Nechtěl bych na nikoho dalšího zapomínat, on celý tým BK Děčín je tým nesmírných bojovníků. Ne nadarmo se jim říká (a čím dál častěji i tento název používá) Válečníci.

Když jsem si výše zmiňovaný článek o Karolínce opakovaně četl, pokaždé jsem v sobě vnímal pocity, že pomoci bych chtěl, že to v sobě cítím jako potřebu. A zároveň jsem přesvědčený, že takovýchto je nás víc. Nevěřím tomu, že současná společnost je vůči svému okolí až tolik lhostejná, jak se navenek může možná hodně lidem jevit.

Proč chodím pravidelně na basket? Těch několik desítek minut mě dokáže naprosto odpoutat od běžného světa. Ze mě se stává někdo jiný, kdo v tu chvíli má kolem sebe jen basketové okolí. Užívám si atmosféru, obdivuju sportovní výkony, řvu, jásám, vztekám se….pouštím svoje emoce ven, bez toho, abych přemýšlel, jestli můžu, jestli to není nevhodné. A jsem nesmírně vděčný, že tuto možnost mám. Že si ji MOHU užívat. Proto pak naopak, v okamžicích jiných, mimo basketové okolí, mi chodí myšlenky, které se týkají toho, že POMOHU…

Pomůžu, aby se Karolínce, neteři Míry Soukupa, dařilo. Aspoň tak, jak to bude možné. Aby i ona mohla žít naplno, tedy úměrně okolnostem. Aby se aspoň trošku mohla radovat také. Její radost bude naplňována, když bude mít k sobě asistentku. A tato skutečnost bude, když budou peníze.

Moc se mi líbí myšlenka s aukcí, která probíhá na stránkách děčínského klubu. Věřím, že přinese tato společná věc nezanedbatelnou sumu, tedy nezanedbatelnou radost pro Kájinku.

Přidávám svůj příspěvek.
V následujících několika málo dnech se rozhodne, jestli děčínští basketbalisté, tedy Válečníci ze Severu, získají po nějaké době opět medaili v Mattoni NBL. Jestli boj, který všichni tak statečně vedou, bude po zásluze odměněn radostí. Radostí jejich, ale i radostí našich, všech fandů a příznivců. Radostí společnou! Protože nepochybuji, že tento velký okamžik nastane (a pevně doufám, že už v pátek v Ostravě!), mám v úmyslu část té své radosti posunout ještě dál. Proto jsem se rozhodl, že v případě postupu BK Děčín do semifinále Mattoni NBL posílám 1.000,- Kč na účet určený pro pomoc Karolínce. Jako projev radosti, že můžu pomoci. Že díky Válečníkům můžu tu radost mít a užívat si ji společně.

Takže, kluci baskeťáci, bojujte. Máte o motivaci víc, i když vím, že necháte své všechno na palubovce i tak!

Nechci nikoho přemlouvat ani ovlivňovat, ale stejně mě napadá otázka. Nechcete se ke mně někdo přidat? Libovolnou částkou, kterou byste uznali za reálnou? Jen tak, z radosti, z lásky k basketu v Děčíně, Za Sokyho, za malou Kájinku a radost její….

S pozdravem WIN TOGETHER

Fanda BK Děčín