Honza Jiříček: “Já jim můžu jen poděkovat, že přišli” ;-)

Hezký dobrý den, tak bohužel v ČP  pro nás naše letošní putování končí a ikdyž se včera bojovalo, prostě to s Ostravou opět nevyšlo. Událost pozitivní se ale na tomto zápase našla a tou je návrat Honzy Jiříčka do domácího Turnova,kde s basketbalem začínal a kam se stále hodně často vrací. Jeho pocity z tohoto zápasu, ale celkově návratu domů samozřejmě naleznete přímo v tomto rozhovoru . . .

 

Ve středu se ti splnil sen a s Děčínem sis mohl zahrát na domácí palubovce v Turnově. Jaké to pro tebe bylo?

Splnil, to máš pravdu a bylo to pro mě za dosti učinění v tom, že jsem se dokázal dostat z tak malého města do Děčína:) Úžasný v tom, když vidíš všechny ty kluky kolem sebe, jak jeden běhá utírat podlahu, další je u stolku..a já je všechny znám, hrál jsem s nimi.. bylo to příjemný!

 

Potkal si tam hodně známých lidí?

Hromadu, nechyběla samozřejmě mamča s tátou, i nevlastní tatík byl, ségra, babička..i můj pes to viděl, fakt známých bylo hodně, já jim můžu jen poděkovat, že přišli;-)

 

Co si nakonec říkal na diváckou kulisu, nečekal si, že dorazí více lidí?

Tak nakonec se to docela i naplnilo slušně, možná jsem ještě doufal, že jich přijde ještě víc, ale já jsem byl rád i za to, co přišlo. Něco výjimečného na tu halu u nás v Turnově.

 

A co bys řekl k zápasu? Co bylo tím hlavním důvodem, že jsme ani napotřetí letos Ostravu nedokázali porazit?

Zápas, tak to je ta jediná, ale nejpodstatnější skvrna na tom, že jsem hrál doma. Bohužel.. Hlavní důvod asi nedokážu říct. Myslím si, že jsme mohli mnohokrát hráče Ostravy přerušit jasným faulem, místo toho to byl koš s faulem a pak borec házel ještě šestku, to se nesmí stávat, né tolikrát! Vymlouvat se na hřiště, že bylo kratší, užší..to nebudu (já jsem na to hřiště zvyklej) nebo že jsme zrovna nehráli v té nejvyšší sestavě. Bohužel, necháváme si to na A1!:))

 

Myslíš, že Turnovu takováto akce může pomoci v propagaci basketbalu a v tom, aby to přilákalo více dětí pod bezedné koše?

Jednoznačně! A pevně v to věřím a doufám, není nic lepšího než to vidět na vlastní oči, než o tom furt poslouchat z vyprávění atd.

 

Zúčastnil si se i debatu ve škole, která právě byla za účelem představení basketbalu a tak všeho kolem. Jak se ti to líbilo?A který dotaz tě nejvíce “dostal”?

Líbilo se mi to moc. Jsem celkem zvyklý tady z Děčína na takové podobné akce, takže udělat něco takového ve městě, kde jsem já začínal..úžasný! Nejzajímavější dotaz? Asi dotaz ohledně úrazů za život..protože to byla celá hodinka jen pro tebe…doufám, že tímto to u tebe končí!!!

 

Diváci v Turnově viděli, že tě na tvém oku ozdobil pěkný monokl. Co se stalo ?

No stalo se to, že na úterním dopoledním tréninku jsme hráli 5 na 5 na jednom koši..bylo vystřeleno, doskočil jsem míč a Bazy mi ho chtěl vzít, jenže jak ho chtěl vzít, tak mu vyletěla ruka, ale míč jsem držel stále já a úraz byl na světě. Omylem mi prostě tou rukou dal řachu přes nos a oko. Stane se, budu v pořádku!:) Mám mít teď klid sice, ale to bude rychle zahojený, doufám;))