Horská dráha – co týden dal

Hezké ráno, mám v sobě spoustu emocí a zážitků, tak nezbývá nic jiného, než se z toho trochu vypsat 🙂 Začnu asi tím, co se dělo minulý týden a z čeho mi nebylo zrovna do zpěvu. Poměrně dlouhou dobu mě trápila bolest v krku a tak jsem navštívil ORL, kde se mi dostalo skvělé péče. Vyzkoušel jsem si snad všechny hadičky a kamerky, které nejspíš existujou a tak jsem odcházel plný velice „zajímavých“ zážitků. Samozřejmě to myslím v dobrém, každé takové prozkoumání těla je dobré, kór když už ho máte za sebou 🙂 Nakonec jsem ale neodcházel s dobrým pocitem, protože jsem byl vystrašen možností reaktivace mononukleózy a jen ta představa stála opravdu za to… Vlastně ten pocit byl v člověku celý minulý týden, protože jsem si nechal hned udělat krevní testy a začal k nim vzhlížet jako k modle 🙂 Měly být v úterý, poté ve středu, nakonec byly až ve čtvrtek a když mi bylo do telefonu řečeno, že „to“ mám zvýšené, říkal jsem si a to je konec. Z Kouby byl najednou maličkatej klučina, který se bál a byl nervózní a byl zahnán trochu do slepé uličky. Nezbývalo nic jiného, než nažhavit dráty a rychle volat mé zachránkyni paní doktorce Grimmové do Ústí a jak je u ní zvykem, ona prostě zachraňovat umí 🙂 Vše mi do podrobna vysvětlila, řekla jak se věci mají, který výsledek je důležitý a samozřejmě abych hned po neděli přijel a že ještě něco vymyslíme. A tak jsem v klidu mohl na trhy v Děčíně, kde jsme pomáhali MŠ  Vilík (o akci čtěte zde) a kde se konal křest našeho nového kalendáře 🙂

Nakonec jsme s paní doktorkou ještě „něco“ vymysleli a já mohl v klidu odjet na zápas do Prostějova a vlastně vcelku i odpočatý, protože jsem toho za ty dny moc nenatrénoval. Si do mě taky kluci trochu rejpli, že to pak hraju skoro na falešku 🙂 Takže jedna mega horská dráha za mnou a to jsem nevěděl, co nás čeká dál… 🙂

No ano, dostávám se k zápasu. Nejdříve bych chtěl poprosit všechny naše fandy, aby nám fandili stejně, jako to dělají doposud, protože to umí a dokáží fandit….jako opravdově fandit!!! Fandovství není přece o tom, abych sledoval soupeře, co dělá, jak hraje a poté na něj stále útočil. Samozřejmě to k tomu patří, ale prostě všeho s mírou. Teď to všechno nevztahuji na svou osobu, já už tohle neřeším a jen se usmívám, ale když to vezmu z mého pohledu a křičení třeba „Houška ven“ v Pardubicích, to mělo alespoň nějakou kulturu 🙂 a člověka to ještě burcovalo, ale sprosté a urážlivé věci do toho prostě nepatří. Ale to jen tak na okraj …

Zápas v Pv byl hodně zajímavý! Nám se určitě od začátku nedařil tak, jak měl, nehráli jsme úplně něco exkluzivního a možná se nechali i na konci poločasu trochu vyprovokovat, ale naštěstí jsme si to v poločase vysvětlili a i přes dvě trojky, které jsme na začátku druhé půle dostali, tak to bylo z naší strany jiné. Nějak jsme stále věřili, že to můžeme něčím zlomit, že se můžeme postupně přibližovat a to se nakonec potvrdilo. O té koncovce asi ani nemá cenu psát, protože to jsou zážitky, které tvoří sport, kvůli kterým člověk sport miluje a ať už jsou pozitivní pro nás, či negativní pro Prostějov, je to prostě situace, která člověka posouvá dál. Známe také to zklamání, ten smutek po takovém zápase a proto je 100% lepší to vyhrávat, než třeba „jen“ remizovat!:-)

Dnes letíme k další bitvě a v Jindřicháči nás nebude čekat vůbec nic jednoduchého, protože tam bude nažhavený tým, který si myslím, že má na lepší umístění, než se nyní nachází. My chceme samozřejmě potvrdit roli favorita a já věřím, že se nám to povede! Důležitá bude příprava naší hlavy, abychom se odprostili od únavy, kterou v sobě můžeme po čtvrtku mít, ale ona vlastně ani žádná po takto vyhraném zápase není. takře ok :-))) Držte nám palce, budeme makat a věříme, že tam ta 14 blikne!

Zítra se společně uvidíme na akci Second help, která se koná od 15h v Děčíně v Kokosu u holek z HER MAJESTY. Přijďte se podívat, pokoupit a na místě bude v prodeji i kalendář, tak přijďte a pomáhejte!

Vše o akci naleznete na facebooku

https://www.facebook.com/events/856503314447611/868304946600781/