Dnes tu máme charakteristiku Luboše Strii a samozřejmě, že od sestřičky, bratr to totiž nestihl, protože ségra byla vyčerpávající, tak už mu nedala prostor 🙂 🙂 Né vážně, je parádní, jak se všichni mají rádi a jak sourozenci drží při sobě, hrozně se mi to líbí a jak já s oblibou říkám, zatím je vidět, že rodina je prostě vše…
Když jsem se narodila, Lubovi už bylo 13, takže o jeho dětství vím jenom z doslechu. Co se ale nikdy nezměnilo (a určitě nikdy nezmění :)) je to, že Luba je prostě hráč – ani dobrodružství (třeba i v asijské pustině) mu není cizí. Celé moje dětství strávil se sportem a snažil se mě k němu taky přitáhnout, a ne vždycky se mi to líbilo. Dřív než začal s basketem, hrál fotbal a chodil na nějaký bojový sport, myslím judo – prostě se sportovně hledal. V Hořicích, kde jsme vyrůstali, chodil od šesté třídy na basketbalové tréninky, kde ho jednou objevil „lovec talentů“ z Pardubic, a v 17ti letech tam odešel hrát. On je ten typ člověka, který si kdekoliv prakticky okamžitě najde plno známých, kamarádů i přátel na život a na smrt, takže myslím, že si tam docela brzy zvykl. Rok tam strávil v dorostenecké extralize, potom postoupil do A-týmu a několik let tam hrál. Už si přesně nepamatuji důvody kvůli kterým odtamtud odešel, ale potom vystřídal Poděbrady (později Sadskou), Kolín.. až nakonec přišla nabídka z Děčína, právě v době, kdy se mu zrovna v Kolíně moc nedařilo. Po určitém váhání tuto nabídku přijal a jsem si jistá, že by své rozhodnutí určitě nezměnil. Už v době, kdy začínal v Pardubicích, rád jezdil domů a to mu naštěstí vydrželo. Doma s rodinou je sice rád, ale nikdy se tu neohřeje moc dlouho – vždycky na něho někde čekají kamarádi, většinou si jdou zahrát beach volejbal, tenis, nebo jdou na pivo . Při posezení v hospodě si rád dá pivko, ale jinak mu chutná spíš víno . Když už se doma ohřeje delší dobu, tak si v případě hezkého počasí jde do nedalekého lesa zaběhat nebo na houby.. a když je ošklivo, stoprocentně kouká na televizi (jen na sportovní kanály :)) nebo do krbu. Jen se sem nedostane moc často..
Má malá poznámka: On u rodičů musí koukat na televizi, jelikož tady v Děčíně tv vůbec nemá…pamatuji si cca před rokem, jak jsme spolu vybárali televizi, že si taky konočně koupí..No a jak to dopadlo? Já se mohu dívat v teple domova, ale Lubo stále chodí na návštěvy ke svým známým … 🙂