Leží doma na posteli, na klíně notebook, v ruce mobil. A během basketbalu, který sleduje díky webovému videopřenosu, zásobuje Jakub Houška své spoluhráče z Děčína textovými zprávami.
autor: Petr Bílek MF Dnes
„Vím, že si ty esemesky při utkání nepřečtou. Ale chci to prožívat s nimi. Aspoň mám pocit, že tam jsem taky,“ líčí nemocný kapitán obhájců bronzu. „Píšu jim, co udělali dobře a co špatně.“
Jakub Houška má problém. Mononukleózu. Třeba už pro něj sezona skončila. Třeba se ještě stačí vrátit pod koše. První variantu si nepřipouští, druhá ho drží nad vodou. „Jeho léčba může trvat v řádu měsíců, ale jsem optimista a věřím, že konec sezony stihne,“ fandí pivotovi i jeho trenér Pavel Budínský.
Aby ne, když kapitán patří mezi tahouny a dobré duše ligového týmu. „Já neuvažuju, že bych už letos nehrál. Snad si moje tělo uvědomí, že to prostě stihnout chci,“ mluví odhodlaně sám Houška.
Vzkaz pro kapitána:
Fanoušci Děčína vyvěsili při zápase s Prostějovem vzkaz Houškovi, v němž stálo: Koubo, bojuj!!! Na svém webu koubasket.cz to komentoval nadšeně. „Opravdu velké překvápko!!! Ono je fandit a fandit, ale tady v Děčíně to je prostě i o něčem jiném. Je v tom lidskost, která posouvá dění v hale trochu jinam. Jsem opravdu hrdý, že můžu být součástí téhle velké rodiny, která člověka dokáže podpořit nejen když se daří, ale i ve chvílích, kdy je něco špatně.“
Mononukleóza je virového původu, postihuje především játra a slezinu. Není nebezpečná pro svůj průběh, ale hlavně pro možné komplikace. A není to poprvé, co populárního Koubu, jak se Houškovi přezdívá, tahle nemoc zabrzdila.
„V mé první sezoně jsem kvůli ní v Chomutově nedohrál 2. ligu. Tehdy před deseti lety to nevadilo, jen jsem basket zkoušel. Měl jsem hodně zlý průběh, přišlo se na to pozdě. Angíny, nemohl jsem polykat. Teď to není tak extrémní. Proto doufám v rychlejší návrat než předtím.“
Otázka je, jaký Houška to bude. „Podle mě hubený, oslabený, nebude mít sílu. Bude hrozně těžké ho dostat do nějaké formy,“ nemaluje si nic narůžovo Budínský. „Jakub je pro nás důležitý hráč, letos hrál dobře, ale teď bude vlastně znova jako na začátku sezony.“
Důvod? Drží přísnou dietu, aby játra neměla tak obrovskou zátěž, a nesmí vydávat vůbec žádnou energii. „Jakmile namáhá organismus, játra kolabují a okamžitě má horečku.“
Houška, 207 cm vysoký pivot, vážil přes metrák. Už neváží. „Člověk by si řekl, že když leží, přibere. Jenže je to naopak. Zhubnul jsem za 14 dní pět kilo,“ děsí čahouna, který fyzické přednosti využívá při hře. „Nemůžu jíst nic mastného. Jen suché věci bez chuti.“
Má nařízený klidový režim, ani na procházku nesmí. Ležet, ležet, ležet. „Neměl by chodit ani po bytě, hrát si s děckem. Leda si odskočit na toaletu. Je to frustrující,“ přibližuje trenér Budínský, jak účastník mistrovství Evropy trpí. „Příští středu jdu na kontrolu. Když dobře dopadne, tak mě ještě nejmíň měsíc klidu čeká. Ale už bych se mohl trochu hýbat.“
V tom případě by hned spěchal sledovat tréninky. Nepřivezl si mononukleózu ze zájezdu do Číny, kde hrál Děčín charitativní utkání? „Asi ne, inkubační doba je 4-6 týdnů. Ale možná mi nepřidalo cestování, dva dny jsem nespal,“ uvažuje Houška. „Oslabilo mě to, já jsem chabrus na zdraví. A ten virus každý nosí v sobě.“
Klub se snaží svého vůdce udržet v pozitivní náladě. Spoluhráči a masér ho navštěvují, trenér mu volá. A zápasy sleduje na webu. „Z těch přenosů jsem tak zpocený, že asi dostanu horečku. Jen doktorce to nesmím říkat,“ pousmál se v dobrém rozmaru. Kéž by se brzy smál už na hřišti.
převzato z www.basket.idnes.cz