Jan Smeták: “V pátek to bylo zklamání a beznaděj, no a v sobotu radost a euforie”

Sobotní utkání a jeho koncovka byla plně v režii našich mladých hráčů, kteří si zahráli více než obvykle. Jeden, který byl asi překvapený nejvíce a nejspíš ani moc nepočítal, že by eventualně mohl nastoupit, to byl Sméťa, se kterým vám dnes přináším rozhovor… Rozhovor není jen o Děčíně, ale i o jeho hostování na Spartě a tak trochu i o osobním životě, který momentálně vede 🙂 

Honzo, poprvé na soupisce a hned jsi odehrál i pár minut. Překvapila tě nominace?

Ano. Bylo to velice příjemné překvapení.

Co se ti honilo hlavou, když jsi šel na hřiště? Čekal si, že bys mohl nastoupit?

Byl jsem rád za tu šanci a snažil jsem se soustředit na svůj výkon. Super pocit – sundat ze sebe triko na rozcvičování, vkročit na hřiště a hrát. Zvlášť před tolika diváky, kteří opět vytvořili výbornou atmosféru. Když to bylo o 30, tak jsem si říkal, že by bylo fajn, kdybych mohl aspoň na minutku zasáhnout do hry. A když jsem pak slyšel trenérovo “Sméťo, pojď!”, byl jsem nadšenej =)

Nedal jsi sice ani bod, ale pod košem jsi bojoval a doskakoval, jak ses cítil na hřišti?

Snažil jsem se bojovat, být co nejvíc užitečný pro tým a jako bonus se dostat i do nějaké šance, což se mi sice podařilo, ale neproměněné šestky mi to bohužel trochu pokazily. Ale pocit ze hry i tak – výborný.

Jak bys celkově zhodnotil tvůj vstup, který trval téměř 7 minut?

Bylo na mně určitě znát, že jsem byl trochu nervozní, takže žádný oslnivý výkon se nekonal. Ale určitě jsem cítil větší jistotu, než v předchozích letech, kdy jsem občas na palubovku vyběhl, to je hlavně pro mě skvělý posun.

Téměř celou poslední čtvrtinu odehrála pětka mladých, jaké to bylo?

Bylo to dost nezvyklé, protože se na hřišti v tu dobu nepohyboval ani jeden zahraniční hráč a věkový průměr byl hodně nízko. Ale co se týče samotné hry, tak si myslím, že jsme obstáli celkem dobře.

Hraješ i za Spartu Praha, jako naši ostatní mlaďoši. Jak tam se ti hraje a jaké tam prozatím podáváš výkony?

Se Spartou mám za sebou teprve 4 zápasy a jen jeden trénink, takže je to zatím takové poznávání stylu hry a spoluhráčů. Některé sice znám dlouho, ale stejně to chce ještě vypilovat. Ale je to kvalitní tým a doufám, že se tam brzo prosadím více.

V pátek jste hostovali za BA Spartu Praha a prohráli o 40 bodů v Jindřichově Hradci. V sobotu jste s Děčínem vyhráli o 30 bodů. Jaké jsou pocity po velmi neúspěšném zápase a naopak po velmi úspěšném?

V pátek to bylo zklamání a beznaděj, no a v sobotu radost a euforie.

Čím vás Jindřicháč v pátek tak přehrál?

Téměř vším. Nejcitelnější rozdíl byl asi v počtu útočných doskoků, kdy my jsme jich měli 6, kdežto Jindřichův Hradec 23. Koeficienty celkové užitečnosti se lišily o 85, což je taky hodně. Byl to zápas, na který asi budeme chtít všichni co nejdřív zapomenout a poučit se z něj.

Můžeš nastupovat ještě za třetí klub, využíváš této možnosti? Jestli ano, tak za který klub a jak se ti tam vede?

Ano, paradoxně je to klub, kterému patřím – VSK Slavia TU Liberec. Zatím jsem za ně neodehrál ani jeden zápas. Jsme bohužel stále v Severočeské lize a tak dávám přednost hraní v 1. lize, kde nasbírám více zkušeností. Ale pokud bude příležitost a nebudou se mi zápasy krýt, tak si s klukama z Liberce vždycky rád zahraju.

Kam až bys chtěl s týmem Děčína letos dojít?

Letos to máme parádně rozjeté a tým je skvěle poskládán, takže minimálně obhajoba loňského úspěchu!

A kam až by ses chtěl dostat se Spartou ?

Co nejvýše to půjde.

A co tvůj osobní život? Stále ještě studuješ v Děčíně?

Ano, stále studuji na ČVUT dopravní fakultu.

A co nějaká ta přítelkyně? Určitě se po tomto zápase budou fanynky pídit, jestli jsi ještě k mání … 🙂

Tohle si tentokrát nechám pro sebe 🙂