Je skvělé, nic si nepamatovat . . .

Hezký den, jsem tu jen na chviličku, protože si jdu zase opět lehnout . . Chtěl bych především všem moc poděkovat za podporu, kterou jste mi přes telefon, facebook, email atd vyjádřili. Moc si toho vážím a v době, kdy jsem musel trávit hodiny v nemocnici, tak mi to moc pomáhalo. Nemusel jsem myslel na nic hrozného, ale v klidu jsem mohl odpovídat a za to vám patří dík. Hodně lidí se mě ptá, jak jsem na tom, tak tady je má diagnóza. Mám nad levým obočím nějakých asi sedm stehů, podlitinu, která mi pomalinku ztéká do oka, potom sádru na pravé ruce, ano na pravé, ne na levé 🙂 a nejhorší ze všeho je asi má hlava, která bolí a při prudších pohybech se mi trochu motá, což je vše zapřičiněno tím otřesem mozku. Pár pohmožděných prstů, ale to snad bude brzo OK. Z celé té události si naštěstí nic nepamatuji, tudíž mám o proti všem výhodu, že se nemusím ničím stresovat a když nyní čtu nějaké články, tak si říkám, že to snad není ani o mně . .  .Možná v tomto jsem o proti všem ostatním napřed a můžu být tudíž v klidu a popravdě, jsem i rád. . .

Chtěl bych poděkovat i všem, kteří se podíleli na mé záchraně, především  panu doktorovi Petráňovi a dalším lidem z pardubického klubu a těm našim samozřejmě také a především těm, které jsem pokousal,viď Houska? A kdybych tady měl všem děkovat, tak na někoho zapomenu a to bych nechtěl a taky hlavně nevím, kdo tam všechno u toho byl :-))) TAKŽE PROSTĚ DÍKY VŠEM !!!!!!!!!!!!!

A zdravím sestřičky, bratry a doktory do nemocnice v Pardubkách 🙂

 

ps: už se těším zpátky . . .