Hezký den. Tak dnes pro vás má KOUBAsket.cz velice zajímavý rozhovor. Řekl bych, že je to rozhovor o té odvrácené stránce sportu. O tom, kam se třeba sportovci mohou dostat a že s tím vlastně téměř nic nemohou dělat, jen věřit a doufat. Já doufám, že to klukům v Prostějově dopadne dobře a že své peníze opravdu uvidí. Náš poslední zážitek na Prostějov je ten, že jsme sami sobě museli dělat představení do zápasu a už jen toto mi přišlo takové prapodivné. Ale jak říkám, do finančních problémů se může dostat každý klub a v poslední době jich je opravdu hodně a to nejen těch basketbalových. Takže všem sportovcům přeji co nejméně takovýchto zkušeností… a vy už jděte na rozhovor…
Jednoduchá otázka na začátku! Budete hrát letos skupinu A1, nebo si budete muset hledat nové angažmá? Jaké vy máte informace?
Řekl bych to asi takhle, na 99% přijde naše dosavadní snaha vniveč. My jsme si svou práci splnili, ale vedení naši práci spláchne do záchodu a my půjdeme jinam.
Jak moc je těžké soustředit se na basket a přitom pořád někde slyšet, jak možná bude konec, jak nejsou peníze atd?
Těžké je pořád odpovídat na otázky všech okolo, když ani pořádně neznám odpovědi. Basket byl pro nás spíš takovou únikovou cestou. Během hry na ty problémy nikdo nemyslí, proto nejlepší doba za poslední měsíce byla ta, co jsme strávili na hřišti.
Vám sezóna vychází poměrně dobře. Je vás v týmu sice míň, ale neříkáte si, že je to i lepší? Všichni hrajete, máte prostor a tak s tím vším bojujete opravdu dohromady…?
Myslím si, že to souvisí s tím, že si všichni strašně užíváme každou minutu na hřišti. Všichni hrajeme uvolněně a prostě si chceme udělat alespoň nějakou radost. Nikdo za celou sezonu neřešil, proč ten hraje víc a ten míň. Celou sezonu jsme si zatím perfektně užili.
Zápasy jsou jedna věc, ale co trénování? Jakou do toho máte chuť? A trénujete stále stejně?
Problém je, že na tréninku nás většinou nebylo dost na hru 5 na 5, takže na tréninku pořád děláme situace s méně hráči na hřišti, což je unavující fyzicky i psychicky. Ale o to víc jsme potom „nadržení“ na zápas, kde si konečně zahrajem 5 na5.
Jak dlouho jste vlastně nedostali peníze? A je situace stále stejná již od začátku sezony?
Táhne se to od začátku sezony, když jsme neustále žili v hrozbě, že můžeme brzo skončit. No a ty dluhy se samozřejmě nabalovaly, ale máme přislíbeno od pana prezidenta Matzenauera, že nám všechny dluhy doplatí.
Je to všechno pro tebe jednodušší v tom, že tvůj domov je jen 30 km od Pv?
Samozřejmě je super, že občas dostanu nějaký jídlo od mámy, když se přijede podívat na zápas. Ale není to tak, že bychom neměli, co jíst
Nedávno od vás odešel tvůj podkošový kolega Austin Dufault. Nabídlo vám vedení, že v případě zájmu některých dalších klubu, můžete odejít? Nebo toto byla vyjmečná situace?
V současné chvíli už si všichni hledáme jiné angažmá, už jenom čekáme na oficiální slovo od vedení, že je konec.
Hrajete celkem dobře, ale takhle na dálku mi přijde, že se ta basketbalová náladu z Pv vytrácí. Diváků méně, peněz méně … čím myslíš, že to především je? Je Prostějov tolik tenisový?
Lidi jsou tady rozmlsaní z dob, kdy všeho bylo nadbytek. Ikdyž hrajeme jeden z nejpohlednějších basketbalů v MNBL, lidi to neláká, protože jde poznat, že jen hrstka věrných z nich to dokáže ocenit. Zbytek chodil dřív, protože to bylo „In“ chodit na basket.
V létě si zažil v dresu ČR postup na ME. Když na to teď s odstupem času vzpomínáš. Jaké to bylo ?
Super zážitek. Můj sen byl vždycky reprezentovat ČR, a to že se mi to podařilo a ještě navíc se postoupilo na Evropu. To je zážitek na celý život.
Když zavzpomínáš, který zážitek z léta, ti utkvěl nejvíce v paměti?
Řekl bych, že rád vzpomínám na konec zápasu s Portugalskem, kdy jsme potvrdili postup a pak už jenom přijímali gratulace.
Ty letos nemáš vůbec špatnou sezónu. Jaké jsou šance dostat se do výběru i na ME ?
To asi není otázka pro mě Samozřejmě bych se rád na Evropu podíval. To by asi byl další splněný sen. Další sen už je jen titul mistrů Evropy :))
A co říkáš na los skupiny, ve které je ČR na ME? Je šance postoupit?
Těžká skupina, ale ne nehratelná. Slovinci budou doma pod velkým tlakem. Chorvati nejsou co bývali, Poláky porazíme, Gruzínci z nás mají strach( k tomu jsem trochu přispěl):) a se Španělskem to bude zápas roku.
Co by sis přál do tvých příštích basketbalových dnů?
Užívat si hraní basketbalu jako doteď, ale neřešit k tomu řadu nepříjemných věcí.
Good luck do PV!!! Kouba