Mladý Jan Smeták už má premiéru v Mattoni NBL za sebou

Liberec – Mladý basketbalista Slavie TU Liberec Jan Smeták patří mezi klasické čahouny. Se svými 207 cm patří v extraligovém Děčíně mezi ty nejvyšší.V Děčíně hraje spolu s dalším Liberečákem Tomášem Pomikálkem, oba jsou v týmu věkově těmi nejmladšími. Na rozdíl od Pomikálka, který hostuje v prvoligových Kondorech Liberec, alternuje Smeták ve druholigové Slavii TU Liberec.

Jak jste se ocitl v Děčíně?

S libereckým týmem jsme minulou sezonu přijeli do Poděbrad na zápas, kde právě dohrával poslední čtvrtinu BK Děčín. Po zápase jsem se pak dohodl s trenérem Budínským, že bych v létě mohl přijet – okusit letní přípravu s A-týmem. Po absolvování soustředění jsem pak v Děčíně začal trénovat a studovat.

Odkdy se věnujete basketu? Otec také hrával basket, takže vlastně jdete v jeho stopách. Byl vaším prvním vzorem?

Přes fotbal a volejbal jsem se k basketbalu dostal asi v 10 letech. Dá se říct, že byl táta můj první vzor, protože jsme si občas spolu jezdili zahrát na venkovní hřiště, a tím mě basketbal oslovil. A zároveň také éra Michaela Jordana.

Výšku jste zřejmě zdědil po něm. Jaké máte dispozice – výška, váha, číslo bot a výskok?

Měřím 207 cm, vážím 102 kg a číslo bot mám 50 (US 16). Výskok přesně změřený nemám, ale na nějaké extra letecké kousky dispozice bohužel nemám.

Jakými týmy jste od žáků prošel a jakými soutěžemi?

Jsem odchovanec VSK Slavia Liberec, kde jsem postupoval věkovými kategoriemi až do týmu mužů A, se kterými jsme nyní ve druhé lize. Pokud nepočítám půl roku trénování s týmem Kondorů Liberec, tak jsem jinými týmy neprošel.

Na jakém postu hrajete?

Hraji na pozici 4 nebo 5, což je pozice pivota – podkošového hráče.

Nejvyšší soutěž hrajete krátce. V kolika zápasech jste tedy nastoupil a s jakým úspěchem?

Nastoupil jsem zatím jen v jednom zápase proti Sokolu Vyšehrad. Do šance jsem se dostal jen jednou, ale přiznám, že z obav, abych neudělal chybu, jsem nakonec míč přihrál dál, což mě pak mrzelo. Snad to bude už příště s nervozitou lepší.

Co reprezentace? Mládežnická?

Do reprezentace jsem neměl tu čest nahlédnout.

Extraliga je náročná na trénování i na vynaložený čas směrem k basketu. Studujete ještě školu, takže stíháte?

Ano, je to dost náročné, zejména v kombinaci se školou. Studuji ČVUT v Děčíně, dopravní fakultu. Ne nadarmo se říká, že škola je základ života a podle toho se také musím řídit, takže v době přednášek a cvičení nemůžu chodit na všechny tréninky, které v týdnu jsou, což mi pak dost chybí. Ale nějak se to skloubit musí. Tým mi v tomto vychází vstříc.

Ale na nic víc asi není čas. Celý týden jste v Děčíně, pak zápasy. Dostanete se někdy domů, k rodičům?

Volného času je sice málo, ale když to je možné, tak ho nejradši trávím s přítelkyní. Přes týden se ale nevidíme, protože studuje v Liberci, takže se v takových chvílích dostává ke slovu například kytara, na kterou rád hraji. Jezdím hrát zápasy s Libercem, takže se většinou domů dostanu jednou za 14 dní..

Určitě byste se chtěl dostat do základní pětky Děčína. Co pro to musíte ještě udělat? V čem se máte co zlepšovat?

Mám před sebou ještě moc velký kus práce, největší mezery mám asi ve hře levou rukou, což mi je dost často vytýkáno, ale pracuji na tom a doufám, že se mi tento nedostatek podaří co nejdříve odbourat. Další věc, kterou musím ještě dost zlepšit, je orientace v nacvičených signálech a jejich používání, tam to také občas zaskřípe.

Jaký je trenér? Jistě přísný zejména na mladé hráče…

Trenér je velmi profesionální, zkušený a zapálený do hry… Přísný? Přísný je, ale v rámci mezí. Nás, mladé hráče, je určitě potřeba cepovat nejvíc, bez toho by z nás nic nemohlo být.

Radí vám ještě otec, nebo na zápasy nechodí?

Táta mi radí pořád. Dříve jsem moc neměl rád, když se na zápasy chodil dívat, občas si s sebou bral i kameru, což bylo pro mě peklo, ale teď už tohle vůbec neřeším a jsem rád, když na zápas přijde co nejvíc lidí.

Jaký je váš vzor nebo koho na svém postě uznáváte v naší nejvyšší soutěži?

V nejvyšší soutěži se mi herně hodně líbí třeba Petr Benda, ale že bych měl přímo vzor, to se říct nedá. Pokud by se jednalo o NBA, tak je to jasně LeBron James.

Čeho byste ještě chtěl v basketu dosáhnout?

Chtěl bych hlavně nejdříve dosáhnout toho, abych byl pro děčínský basket přínosem. Je tu skvělé zázemí, skvělé podmínky, tak bych to týmu rád oplatil. Vyšší cíle si potom člověk může postupně přidávat

Autor: Miloslav Cihlář

www.decinskydenik.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *