Názory fanoušků na hrací systém (Děčín, Kolín, Opava, Nový Jičín)

Tak pro vás máme druhou porci fanouškovských názorů na hrací systém a to tentokráte fanouška od nás z Děčína, ale také Opavy, Nového Jičína či Kolína. Myslím a je vidět, že si všichni z fanoušků přejí hodně zápasů a není se jim čemu divit, já když jsem byl fanda hookeje, tak bych na něj chodil klidně 4x týdně. No přečtěte si sami a třeba s nimi budete v něčem souhlasit, či naopak.

Václav Rutsch(Děčín): Rozhodně se dá říci, že letošní systém se hrubě nepovedl, jeden zápas týdně je opravdu málo a pokud k tomu při lichém počtu účastníků přijde volný víkend jdeme v Děčíně na basket 1x za měsíc, což je katastrofa. Taky se může stát, že zapomenem, kde vůbec hala na basket stojí 🙂 Stačí si jen vzít v jakém tempu se kolem Vánoc hrála 1.liga, to jsou paradoxy, studenti hrají zatímco profíci stojí. Také mazání bodů před skupinou A1 je nesmysl, pro náboj by stačilo přidělit po základu jakýsi bonus v podobě např.3 bodů pro vítěze ZČ, dva bodíky druhému, 1 bod třetímu…
A jak dál? Určitě sudý počet účastníků ZČ, aby odpadl volný víkend, myslím, že se velmi osvědčil čtyřkolový hrací systém bez nějakých nadstavbových skupin, zvyšování na 14 mi přijde mimořádně nevhodné, stačí se podívat na aktuální bilanci posledních dvou celků tabulky letošní. A další takové celky? To při vší úctě raději ne…Osobně si dovedu představit i 10 týmů, ale optimum bude těch 12. Dávání šance českým mladíkům je jen zástěrka, u všech týmů bude ten kdo platí mít zájem na výsledcích a nutno vzít v potaz, že cizince si může pořídit skoro každý. Nehledě na to, že oporami nováčků by nebyli mladíci, ale maximální prostor by stejně dostali mazáci jako Tomanec, Šušák, Prachař, Holanda, Staněk, P. Novotný, Sucharda, Jiráň, Hejl….Také možný start celků ze Slovenska nevidím jako přínos, pouze by se zvedly už tak nehorázné náklady na dopravu a sportovní kvalita by rozhodně navýšena nebyla. Jaké mají výsledky celky ze Slovenska v mezinárodním měřítku (evropské poháry) to snad ani pořádně nevíme

Zdeněk Kejla(Opava): Můj názor je vcelku jasný. Přál bych si klasický model posledních let, to jest 12 týmů čtyřkolově každý s každým, poté prvních 8 play-off. Hlavně už ne ten paskvil, podle kterého se to hraje letos, kdy se někomu výsledky počítají, někomu nepočítají, takže některé týmy už pár (nebo i více) kol před koncem základní části nemají o co hrát. Navíc si myslím, že by mohl být problém naplnit MNBL 14 týmy, když se letos nedalo dohromady pro základ ani 12.

Radek Horák (Nový Jičín): Můj osobní názor (a jsem přesvědčen, že tady v NJ má podobný názor drtivá většina fandů) je ten, že by se měl vrátit model 12 týmů čtyřkolově, a
Nymburka ať se hezky účastní celé ligy, nebo ať ji nehraje vůbec. Než takovýto paskvil, co je letos, tak to ať radši nehrajou Mattonku vůbec a svou licenci pronajmou třeba na rok někomu, kdo v lize hrát chce místo nich (je-li někdo takový…).

Ivan MArtinec(Kolín): Předně je třeba si uvědomit tu zásadní věc, že soutěž MNBL jako taková a kluby, které ji hrají, jsou v zásadě obchodní společnosti, které na trhu obchodují se svou značkou- názvem klubu, která je jejich zhodnotitelnou komoditou.
Aby kluby a soutěž samotná byla obchodovatelná a konkurenceschopná, musí mít možnost svůj produkt v co největší míře nabídnout a ukázat těm, kteří hodnotu značky zvyšují. A to jsou především diváci. Tito diváci a jejich počet (případně cílová skupina) jsou alfou a omegou pro vstup partnerů a sponzorů do klubu nebo soutěže. To je základní a zcela jasné pravidlo – klub v MNBL (kde příjmová stránka nemůže být naplněna v zásadě jinak, než příspěvky od sponzorů) potřebuje diváky primárně ne jako plátce vstupenky, ale jako návnadu pro sponzora.

Tímto oslím můstkem jsem se dostal k tomu nejzásadnějšímu a tím je nutnost zajištění atraktivity a četnosti basketbalových utkání. Klub může velmi podstatně zvýšit atraktivitu celé akce zajímavými doprovodnými akcemi a bonusy pro diváky v míře přiměřené našim podmínkám tak, jak jsme zvyklí vídat v zámořských soutěžích. Avšak může se vedení klubu stavět třeba na hlavy a hráči mohou provádět striptérská vystoupení, když však tento cirkus mohou nabídnout jednou za měsíc, diváka si neudrží a nenaučí ho pravidelně navštěvovat utkání.Vždyť takový hokej, fotbal nebo jiný sport může vídat každý týden, tak se přesune jinam, kde si zvykne a svou dávku adrenalinu a sportovního fandění si užije jinde. A ejhle, sponzor se diví, že jeho reklamu vídá mnohem méně diváků a pídí se, kam že se poděli. Chodí na hokej? Výborně, když jsou tam oni, musím i já se svou reklamou za nimi.

Druhým oslím můstkem jsem se dostal k tomu, co jsem možná mohl říci jednodušeji a rovnou – je třeba vybrat a hrát s takovým modelem soutěže, který zabezpečí vysokou četnost utkání v sezoně a nabídne tak domácímu divákovi možnost jednou týdně se vypravit na svůj oblíbený sport.

V současnosti jsou na stole dvě varianty soutěže – 12 týmů, čtyřkolově, play-off. Ano tento model zaručuje vysokou četnost utkání a je zajímavý především pro týmy pohybující ve druhé polovině tabulky. Tento preferuji.
Varianta 14 týmů, dvoukolově, nadstavba, play-off. Tento model nepřináší vysokou četnost utkání. Vedení klubů by muselo tato chybějící utkání zajišťovat účastí klubů v evropských soutěžích, což je ekonomicky poměrně náročné a pro mnoho klubů limitující. Tento model soutěže je zajímavější pro týmy z vrchních příček tabulky.
To, jestli by v případné druhé variantě hráli týmy postoupivší z 1. ligy nebo přibyl nějaký zahraniční, nepovažuji v MNBL za až tak zásadní. Hrát bude nakonec moci stejně jen klub, který dokáže své fungování v této lize finančně zajistit a přinést tak alespoň základní míru atraktivity, kterou tato soutěž v zásadě vyžaduje.
To je jen strohé nastínění mého pohledu na věc, tyto myšlenky a názory je možné dále rozvíjet a diskutovat o nich. Zároveň říkám a zdůrazňuji, že se jedná pouze o jeden z úhlů pohledu