Nejlepší … barvy má . . . kdo nejlepší barvy má . . .

Hezké dobré ráno. Asi nadešel čas, abych něco napsal. Každý říká…Koubo už něco napiš, co je? A já říkám nic, napsal jsem na fcb a kdo ho nemá, ten si musí počkat 🙂 Ale jak říkám asi nastal ten čas, kdy už mám chuť, kdy se mi do toho prostě chce a tak píšu. Člověk když nemá chuť něco psát, tak to prostě nejde a z donucení, či z něčeho podobného já tyto stránky přece nedělám, takže dne jsem tady a jdu se trošičku ohlédnout za sezónou, ale také především na za play off, které pro mě osobně bylo nejkrásnější v celé mojí basketbalové kariéře. Sezóna byla zajímavá, což je pravda.

Po prohře v Kolíně v základní části jsme se všichni divili, jak je toto možné, jak se to vůbec může stát, ale jak nakonec bylo vidět, stát se to prostě mohlo, protože Kolín letos odehrál skvělé zápasy a hlavně porazil všechny týmy ze špičky a to i Nymburk, který dokázal zlomit v play off. My jsme se ale po této prohře zvedli a musím říci, že jsme poté předváděli opravdu dobrý basketbal. Je pravda, že jsme prostě měli takové ty venkovní výkyvy, které se nám opravdu nezamlouvali, ale v domácím prostředí jsme vytvořili ojedinělou sérii, když jsme za celou sezónu prohráli v lize pouhé dva zápasy a to samozřejmě i díky VÁM všem. Letos se nám povedl i Český pohár, který náš klub hostil. Ikdyž povedl 🙂 Určitě si všichni pamatujete, jak jsem zde psal, jak malinkatý rozdíl může být mezi úspěchem a neúspěchem… Ještě teď mám v živé paměti, jak jsme hráli čtvrtfinále s JINDŘICHÁČEM a málem se nám na konci zápasu zastavilo srdce, nakonec jsme to ale zvládli, v semifinále porazili Prostějov a poté si ve finále bez našich rozehrávačů vyšlápli na Nymburk, kterému jsme po velké bitvě podlehli, ale i tak to byl krásný turnaj a pro Děčín nejlepší výsledek v jeho historii.

Sezóna utíkala a utíkala a byl tady konec nadstavby, který se z mého hlediska vedení soutěže moc nepovedl, ale to je jejich věc. Neodehrát všechna utkání v jeden čas bylo celkem zvláštní, ale budiž, naše poslední kolo již nic neřešilo a tak jsme si s USK “pinkli” takový ostřejší přáteláček :-)) Ale za týden na to už to opravdu bylo ostré, jelikož začínalo play off.. vyrovnané bitvy, ale nakonec série 3:0 pro nás a jde se na Prostějov. . .

První zápas v Pv jsme bouchli jak saze v komínu, když jsme druhý poločas úplně odpadli a jeli domů zpráskaní, jak psi. Naštěstí jsme si řekli, že takhle opravdu ne, tak pro tohle jsme nemakali a myslím, že tyto slova se nakonec ukázala jako důležitá, jenže tomu chyběla maličkost. Řekl bych, že nakonec asi rozhodl třetí zápas u nich, kdy jsme je prostě měli na lopatě a měli to vyhrát, ale to je jen kdyby a na to se ve sportu nehraje, to určitě všichni znáte 🙂

Jenže já bych chtěl zdůraznit úplně něco jiného…..

Když jsem tak přemýšlel po naší poslední prohře, zjistil jsem, že my jsme vlastně vyhráli… Nám se povedlo něco, co by si každý sportovec přál. Něco, na co když si vzpomenu za 20let, tak si řeknu ” jako fakt dobrý”. Je úžasné, když můžete vidět, že má někdo tak ohromnou radost z toho, co děláte, je krásné vidět fanoušky, jak za vámi stojí, jak by pro vás udělali cokoliv, protože i  oni cítí, že jsou na stejné lodi. Je krásné dělat lidem radost, ale samozřejmě je tam i to, že je děláme smutnými, ale i to má své kouzlo, protože víte, že to musíte okamžitě napravit a ta prohra v sobě má tímto daleko více. Pamatuji si kolikrát jsem v této sezóně říkal při nástupu, kluci podívejte se, poslouchejte, slyšíte to…Pamatuji si přesně takový okamžik na USK, když naši Válečníci dorazili do PH a začali při nástupu skandovat…ten mráz po zádech…jsou to situace, kdy cítíte, že je vás na tom hřišti víc a že to prostě musí vyjít. Kdybyste nás viděli v šatně při posledním zápase v Prostějově, když naši fans dorazili do haly a jelikož jsme měli šatnu přesně pod tou tribunou, kde stáli, tak věřte, že trenér při poradě musel hooodně zvýšit hlas a my se na sebe s klukama jen podívali, usmáli a věděli, že dnes to bude mazec! Nakonec byl, ale i přes prohru si prostě myslím, že jsme vyhráli! Každý sportovec by si přál zažít to, co jsme pak zažili my venku u autobusů, to bylo krásné, nejkrásnější a opravdu před každým moc smekám . . .

OPAKUJI  to ještě jednou, dokázali jsme spojit lidi v Děčíně a to pro mě osobně je něco, co jsem si vždycky přál a jsem za to hrozně moc šťastný a všem lidem za to moc děkuju a už teď se těším na další sezónu…. na další NAŠÍ VÁLEČNICKOU sezónu !!!!!

 

My teď máme do 4.6. volný a pak budeme měsíc trénovat, kdy nás čeká i mnoho akcí, především těch osobních . . . 🙂 ale samozřejmě i setkání s fanoušky a různé další akce, o  kterých se samozřejmě dozvíte 🙂

Samozřejmě také hlasujte v anketě v pravo, ať víme, jak jste spokojení VY!!

Teď se mějte báječně, buďte na sebe hodní a vždycky táhněte za jeden provaz!!! Vyplácí se to !!!

 

PS: ta fotka vyjadřuje všechno . . .