V rodné zemi dokráčel až na vrchol. Když s Nitrou získal na Slovensku basketbalový titul, rozhodl se vydat do „světa“. „Chtěl jsem jít do zahraničí a vyzkoušet si kvalitnější ligu,“ říká Andrej Červenka. Reprezentační křídelník našich východních sousedů se vydal do Děčína, kde v sobotu zahájí sezonu v domácím utkání s Kolínem (18.00).
Autor: Pavel Mikeš www.decinskydenik.cz
Co vás utvrzuje v tom, že česká liga je lepší než slovenská?
Když porovnám jednotlivá družstva, určitě je kvalitnější, Nymburk hrál několikrát evropské pohár. Na Slovensku jsou možná tři čtyři týmy, které by mohly konkurovat těm českým. Je to určitě dané i finanční situací. I když teď česká reprezentace spadla do b–kategorie, pořád je asi někde jinde než slovenská. Například tady je víc hráčů, kteří jsou schopní odevzdat něco mužstvu, než na Slovensku. Například v našem týmu bylo sedm hráčů, kteří hráli a ostatní byli, nechci říct, nepoužitelní, ale míň nastupovali. Tady je dejme tomu deset hráčů, kteří jsou schopní nastoupit kdykoliv.
Takže angažmá v Děčíně berete jako posun v kariéře?
Určitě. Na každém tréninku je větší konkurence a to po mě vyžaduje, abych podával lepší výkony.
Cítíte šanci na základní pětku?
Nechci říkat, jestli budu v základní sestavě nebo ne. Vím, že trenér Budínský dává šanci velkému počtu hráčů, což znamená, že očekávám, že šanci dostanu i já. Pak bude na mě, co předvedu. Věřím, že svými dobrými výkony na to budu mít.
Můžou fanoušci od vás očekávat, že třeba nahradíte Milošovy trojky?
Nevím, jestli ho nahradím zrovna trojkami, ale myslím si, že můžu do družstva přinést dobrou obranu, což by mohla být moje přednost. Také trenér ode mě očekává, že budu schopný vytvářet střelecké pozice pro sebe i pro spoluhráče.
Jak vám kouč Budínský sedí?
Působí na mě velmi dobře jako člověk, ale hlavně po basketbalové stránce. Snaží se stále komunikovat s hráči, aby od nich dostal jejich názory, co si myslí o tom daném systému. Snaží se z hráčů dostat to nejlepší.
V Děčíně jste kvůli reprezentačním povinnostem a zranění neabsolvoval celou přípravu. Cítíte handicap?
Trošku mě mrzí, že jsem nemohl absolvovat celou přípravu, protože vím jak je důležitá, hráči z ní těží celou sezonu. Na druhou stranu jsem rád, že jsem mohl být v reprezentaci. Zase se nám nepodařilo dostat z B–kategorie, ale získal jsem velké množství cenných zkušeností. U nás se teď formuje celkem dobré mužstvo, které by do budoucna mohlo konečně postoupit.
Zhruba pře měsícem jste měl zdravotní problémy. Už jste fit?
Když jsem se vrátil z reprezentace, natáhl jsem si stehenní sval. Dva týdny jsem individuálně trénoval a pak jsem se zapojil do přípravy s týmem. Už je to v pořádku.
S jakými ambicemi vstupuje obhájce bronzových medailí do sezony?
Neznám až tolik dobře tu soutěž, vím, že minulou sezonu měl Děčín velmi úspěšnou. Trošku jsem ho sledoval, protože už předminulou sezonu jsme byli trošku v kontaktu. Měl jsem podepsaný kontrakt, takže jsme se nakonec nedohodli, ale sledoval jsem jejich výkony a líbilo se mi to. Byl bych rád, kdybychom hráli v horní polovině tabulky, protože nikoho nebaví hrát o záchranu. Minulý rok jsem na Slovensku vyhrál titul a chápu, že vyhrát ho tady je o trošku složitější (smích), ale chtěl bych hrát nahoře.
Když ne titul, ta aspoň medaile, co?
Medaile by byla výborná, když jsem viděl, jak tady byli všichni z bronzu nadšení. Kdyby se to podařilo obhájit, tak to by bylo fakt úžasné.