Pavel Budínský: “ Ani moje křišťálová koule mi nenapovídá :-) „

Rozhovor, který vznikl čistě na základě vašich dotazů je tady. Nakonec jsme se domluvili, že trenér odpoví na všechny, tak jen abyste věděli 🙂 Nejlepší otázku vybral trenér otázku číslo 6. Se slečnou Vavřinovou se spojím a slibované tričko od koubasketu samozřejmě obdrží. Tímto děkuji trenérovi za čas a vám všem za zaslané dotazy  a nyní vám již přeji nerušené čtení…

1. Pavle, kdybys měl možnost něco výjimečného udělat pro jednoho hráče, který by to byl, proč a co by to bylo? (otázku položila: Eva Roušalová)

Kdybych měl skutečně možnost udělat něco výjimečného, tak by to bylo ne pro jednoho hráče, ale rovnou pro tři. Jmenovali se Michal Fröhde, Filip Sahan, Roman Vach, hráli za Jindřichův Hradec a chtěl bych jim vrátit život.    

2.Čistě teoreticky… 5. zápas semifinále ligy, vyrovnaný stav utkání Děčín versus  NĚKDO a lavička soupeře dostává technickou chybu v čase, těsně před závěrečnou sirénou. Koho by trenér vybral jako exekutora TH z našeho týmů? Případně, šel by je raději hodit sám? (Honza Čákora)

To je hodně teorií smíchaných s Vaší bujnou fantazií 🙂  Na to se nedá odpovědět jednou větou, tak alespoň stručně. Vždy je to otázka basketbal_pavel_budinskymomentálního rozhodnutí v závislosti na několika faktorech. Ale čistě teoreticky, pokud by něco podobného nastalo, tak 1. volba M.Venta, momentálně střílí šestky s úspěšností cca 88 % a navíc je i jeho mentalita v těchto situacích taková, že se nezbavuje zodpovědnosti exekuce TH po TCH, pokud je na hřišti. Pokud by byl vyfaulován, tak dalšími v pořadí jsou L.Stria, T.Vyoral, P.Bosák.

Přesto se domnívám, že taková situace, kterou jste nastínil, kdy by rozhodčí písknul TCH lavičce v 5. utkání semifinále ligy před závěrečnou sirénou za vyrovnaného stavu, těžko nastane 🙂 To by musela být lavička mimořádně nesportovní a rozhodčí by musel mít mimořádnou odvahu, aby takový přestupek písknul. 🙂 V takovém případě bych už seděl u stolku pro střídání 🙂  

 3. Jedna čistě basketbalová, jak dlouho ještě v Děčíně budeme čekat na titul  a už jsi se v Děčíně zabydlel? (Michal Podlaha)

296748Dokud bude ČEZ Nymburk ČEZ Nymburkem, tak dlouho. Zabydlel, polštář a deka v mé kanceláři jsou na vysoké úrovni.  

4. Který team budete trénovat od nové sezóny? Už volal někdo z Barcelony? Nepotřebujete nějakého lepšího osobního manažera? Trochu času ještě mám 🙂 (Jiří Rous Klement)

Pokud se nestane něco výjimečného, tak Děčín, jsem tady ještě smluvně vázán. Z Barcelony volal Luboš Bartoň, že mu kape topení v tamním bytě 🙂 Nemám žádného osobního manažera, tak se zastavte u mě v kanclu s Vaším návrhem 🙂

 5. Půjdeme na oběd? (Marie Jelínková)

Mám to brát jako pozvání?Pokud to platíte, tak se určitě domluvíme 🙂 🙂 

6.Deset let v Děčíně, to už je hodně dlouhá řádka let, ale i hodně hráčů, kteří za tuto dobu klubem prošli.
Vyjmenoval byste, prosím, top základní pětku hráčů (bez určení sm_fotografie_31pořadí), které jste za uplynulých deset let v Děčíně trénoval? Troufnu si začít za Vás jmenováním prvních tří – Ell, Will Hatcher, Houšmen (nebo se mýlím?)…doplníte zbývající? A pokud mohu jít v otázce ještě dál, doplňte, prosím, tuto pětku na celkovou 12-ku – tedy jakýsi Bůďa-Dream-Team BK Děčín. Děkuji za odpověď, přeji hodně pevné zdraví, spoustu šťastných chvil v profesním i osobním životě! Desetiletá děčínská stopa je hodně hluboká a my si Vás všichni za ni moc vážíme! (Bája Vavřinová)

To je zajímavá otázka, ale zároveň velmi choulostivá. Vyřčením konkrétních jmen a nevyřčením jiných jmen bych si mohl zadělat na drobné problémy 🙂. Složení Bůďova dream týmu vám klidně sdělím v okamžiku, až nebudu trenérem Válečníků. Ale základní pětku poslední dekády bych snad s vaší pomocí vypotil 🙂 William Hatcher, Levell Sanders, Luboš Stria, Pavel Houška a Jakub Houška. Děkuji za přání!

 7. Jako hráč a jako trenér jste měl určitě možnost vidět plno hal (ať už přímo jen na basket nebo pro míčové sporty). Která z hal se vám nejvíce líbila (i se zákulisím), a proč? Kterou by jste dal za vzor – jako zdařilé dílo, a kterou naopak ? (Lenka Linhartová)

Máte pravdu, hal jsem viděl skutečně hodně. Hned na první dobrou se mi 1813680_sport-basketbal-reprezentace-jan-vesely-jiri-welsch-pavel-budinskyvybaví nově postavená hala klubu Fenerbachce Istanbul, kde jsme hráli s reprezentací v loňském roce kvalifikaci proti Turkům. Kapacita 18.000 diváků, parkování autobusu uvnitř haly, několik kroků od prostorné šatny atd. Komfort pro diváky, novináře, televizi, počítačově řízený chod celého utkání a i jeho zabezpečení atd. To vše stavěno v duchu nejnovějších požadavků pro elitní basketbal. V ČR je stále nejlepší hala pro „míčovky“ v Opavě. A pak mám samozřejmě rád tu naší, s nejlepší atmosférou v NBL. O opaku nechci hovořit, některé haly jsou poplatné době, ve které byly stavěny a tudíž vzhled i funkčnost tomu odpovídá.

8.Pane trenére, kdy nadejde ten slavný den a triumf bude doma a s kým chcete hrát finále?(Jirka Čambal)

Nevím a ani moje křišťálová koule mi nenapovídá. 🙂 Ale pokud finále, tak s Nymburkem 🙂

9.Stavíte klukům po vyhraném zápase cestou domů u Mc Donalds? (Jirka Sirka)

Ano

10.Pavle, je Ego tvůj oblíbený raper? :)) ( Martin Štefanský)

Není, tento styl jde mimo mě 🙂

11.. Úspěch v koučování s sebou určitě přináší velké množství úspěchů v detailech. Myslím si, že jedním z nich je ze strany kouče i úspěšné vypořádání se s koučovatelností daného týmu, resp. jednotlivců. Můžeš, prosím, přiblížit, co všechno nezbytně nutného patří do práce kouče v tomto ohledu? Jsi zastáncem cukru nebo biče (pokud obojího, kdy a za jakých okolností)? Je hodně těžké pronikat (slovy klasika) do hlubin hráčovy duše? Mají dnešní hráči dostatek pokory a sebereflexe?(Stanislav Vavřina)

Předně je třeba říci co je koučink. Jednoduchou formou řečeno je to proces nebo prostředek, jak pomoci týmu dostat se z místa kde je na místo kde chce být . Jinými slovy pomoci týmu ze stavu 0:0 (místo, kde tým je) vyhrát (místo, kde chce tým být). Jenže ono to není tak jednoduché, jak se píše. Teorií je hodně, ale praxe bývá mnohdy mnohem komplikovanější. Když jsem byl V USA na stáži na univerzitě Duke, tak věhlasný kouč M. Krzyzewski říkal všem basketbalistům, že první vlastnost dobrého hráče je to, že je koučovatelný! Zažil jsem pár hráčů, jenž měli svoji hlavu a matejjkoučovatelní byli velmi špatně, nebo téměř vůbec.Takže první předpoklad je že hráč si nechá poradit. Potom je samozřejmě nutné mít cit, intuici a odhad pro různé situace, ve kterých se kouč během utkání nachází a v nichž se musí rozhodnout, pokud možno pro správné řešení. A tato rozhodnutí vznikají na základě informací o týmu a jednotlivých hráčích – dobrá znalost jejich herního myšlení, reakcí, uvažování, mentální kapacity, taktické kapacity, povahy, silných a slabých stránek jejich hry atd..

Nejraději bych rozdával pouze cukříky, ale bohužel moje profese mi to neumožňuje. Myslím, že cukr a bič se skvěle doplňují 🙂 Proto se snažím o kompenzační dávkování tak, aby jeden z nich nebyl potlačen. Návod na jejich použití nemám, jednám dle svého úsudku a citu.

Co se týká hráčovi duše je to velmi individuální. Někteří jsou tzv. otevřené nádoby, jiní uzavřené. S těmi otevřenými je snazší navázat důvěru ve vzájemnou spolupráci, s těmi uzavřenými to trvá déle a je to komplikovanější. Ale já jsem povahou badatel, takže všechny uzavřené se snažím otevřít 🙂

Pokora a sebereflexe je u jednotlivých hráčů na různé úrovni, ale diagnostikovat a stanovit její přesnou míru nelze se 100% určit. Pouze se jedná o mé domněnky na základě hráčova chování, reakcí, názorů apod. Přesto tyto domněnky veřejně nebudu prozrazovat.

Děkuji za přání!

Přeju hodně zdraví, dostatek energie, tvůrčích nápadů, ale i humoru v řešení všech složitějších i jednodušších situací při každodenní pracovní činnosti pro BK Děčín! Standa