Robert Landa: „Boží, chtělo se mi skákat a tancovat“

Sokyho zpovědnice pokračuje a tentokráte nám Mireček vyzpovídal Roberta Landu, které včerejší zápas naprosto maximálně vyšel a tak samozřejmě muel padnou volba jedině na něj 🙂 Jinak ještě dovětek k Sokyho zdravotnímu stavu – lepší se to 🙂 Byl na dalších testech a opět o něco lepší, ale musí vydržet . . . tak mu držte palce a prozatím se můžete kochat tím, jak mu ta novinařina krásně jde 🙂

Zápas s Nymburkem jste zvládli s naprostým přehledem. Čím to?

Už se o tom hodně mluvilo – Nymburk odehrál o víkendu sérii těžkých zápasů v kvalifikaci o Euroligu. My jsem nedovolili žádné komlikace. Rozjeli jsme válec a nezastavili se. Rozdíl utěšeně narůstal, Nymburk se nevzepjal.

Pamatuješ si někdy takovohle podobnou výhru?

V NBL ne. Ale když se ptáš, tak se mi vybavuje zápas před třemi lety v první lize za Liberec. Měli jsme mladý, nezkušený tým, ale podařilo se nám zvítězit 120:72 nad faviritem z Chomutova. V tom zápase vyšlo všechno. Dařilo se všem a hlavně po celých čtyřicet minut.

Byl jsi jeden z nejlepších střelců zápasu, jak těžké bylo prosadit se proti nymburskému mistru?

Lehké, nebo těžké, jsem rád, že se to stalo. Zakončoval jsem z pozic, ve kterých mám jistotu a po spolupráci a přesných přihrávkách spoluhráčů.

Nymburk netrefil ani jednu střelu za tři ze čtrnácti pokusů. Bylo to vaší perfekní obranou nebo náročností nymburského programu? Hráli čtvrté utkání během pěti dnů.

Ty si odpovídáš sám. Vše, co jsi zmínil mělo vliv. Máme dobrou obranu. MY máme DOBROU OBRANU. K tomu se přidal nezpochybnitelný fakt nabitého programu soupeře. Nicméně ani v utkání v Levicích se Nymburku střelba za tři body nedařila – měli to 22/2.

Jak sis užíval atmosféru během a ke konci zápasu, kdy byl i potlesk ve stoje?

Boží, chtělo se mi skákat a tancovat. Víme, že to je jen jeden ze zápasů základní části, ale to vítězství má a bude mít zvuk. A zvuk z úterního večera si budu dlouho pamatovat.

Dobře jsi bojoval a dal jsi i pár košů s faulem. Jak tě tohle dokáže nabudit?

Vždycky. And one je chyba protihráče. Přináší zlobu trenéra za špatně provedený faul, zabrzdí soupeře. Tak proč to ještě nezvýraznit.

Pár slov na zavěr?

Poděkování divákům. V minulém rozhovoru jsem zval diváky do haly na naše zápasy s poznámkou, že vítězství jsou sladká. To včerejší bylo ale hypersladké.

7 thoughts on “Robert Landa: „Boží, chtělo se mi skákat a tancovat“

  1. Pingback: luther
  2. Pingback: max
  3. Pingback: Paul
  4. Pingback: vernon
  5. Pingback: gabriel
  6. Pingback: Mitchell
  7. Pingback: edward

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *