Honza Smetana: „Basketball is my destiny is the game i live for“

honza1Jelikož jediný redaktor KOUBAsketu je velice šikovný, tak se mu povedl další husarský kousek v podobě dalšího skvělého rozhovoru, který vám nyní může přinést. Rozhovor to není s nikým jiným, než všem dobře známým Honzou Smetanou, toho času komentátor basketbalových utkání, moderátor atd 🙂 Nyní ho můžete vidět  každý den v olympijském studiu ČT. Možná se dovíte i opravdu pár nečekaných věcí, ale jinak se Honza ukazuje stejně tak, jak ho znáte z obrazovky, srandista, pohodář a především cílevědomý mladý člověk!

Jak ses vlastně dostal k práci u České televize?

Začínal jsem jako píšící novinař, vlastně jsem ještě chodil na gympl, ale měl jsem tu výhodu, že jsem od 11 let tvrdil, že chci být basketbalový komentátor. Vtipný bylo, že v tý době jsem zdaleka vůbec netušil, o čem ta práce je :-). Před maturitou jsem dostal kontakt do ČT, a tak jsem toho využil. Samozřejmě jsem začínal jako většina lidí: nosil jsem kazety, skriptoval zápasy a monitoroval zahraniční agentury. V 21 letech jsem šel na konkurs do rádia a vyhrál ho. Takže jsem začal jako zpravař a reportér. Zajímavý bylo zjištění, že práce v rádiu mě natolik zaujala, že jsem byl přesvědčený, že můj osud je v rozhlasovém éteru. Měl jsem, ale hodně štěstí a velkou podporu od Jakuba Bažanta, čehož si strašně moc vážím a jsem moc rád, že se mi můj sen z dětství splnil.

Co jsi dělal předtím, než ses dostal do kolotoče sportu na ČT?

Jak už jsem říkal, psal jsem do novin, vysílal jsem v rádiu a snil jsem si svůj sen. Hodně jsem se ale vzdělával, četl knížky, pořád jsem něco vymýšlel. Baví mě strašně moc věcí, a tak mám oči pořád otevřené.

Putoval jsi přímo do redakce sportu, nebo jsi měl zastávku ještě někde jinde?

V České televizi jsem od roku 2001 a hned jsem byl v redakci sportu.

Objevuješ se občas i jako hlasatel sportovních zpráv, co všechno je vlastně v popisu tvé práce?

V popisu mé práce je hlavně dělat věci poctivě, osobitě a smysluplně a zodpovědně. To je na tom to nejtěžší, ale zároveň nejkrásnější. Myslim, že to platí i o tvé práci 🙂 ale abych ti odpověděl konkrétně, tak moderuju zprávy na ČT24 a na ČT1, natáčím reportáže do různých pořadů (nejen basketbalových) a pak s obrovskou chutí komentuju basketbalové zápasy. Vlastně můžu naprosto upřímně říct, že všechny tyhle tři činnosti mě baví stejně, ale mám ještě další sny a věřím, že si je jednou splním.

Většinou se ale „motáš“ kolem basketu, chtěl si to, nebo se to nějak postupem času vyvrbilo?

Basketbal a sport je celý můj život. Když jsem přišel do ČT, tak už asi po půl roce jsem oslovil Kubu Bažanta, jestli by třeba nechtěl pomáhat s archivací kazet. On souhlasil, a tak jsme se spřátelili. Samozřejmě, že když člověk přijde do redakce sportu, není moc možné,aby se ihned vyprofiloval. Já,ale o basket projevil zájem hned. Samozřejmě jsem, ale objel všemožné sportovní akce.

Komentuješ utkání, natáčíš různé reportáže, rozhovory, připravuješ Basketmánii atd… Co z toho tě nejvíce naplňuje?

Všechno. Zní to možná divně, ale všechno souvisí se vším. Představ si, že bych jenom jezdil komentovat a nejezdil na natáčení. Kde bych pak zjišťoval všechny ty zajímavosti ?? Pro mě je nejcennější kontakt s lidmi kolem, ať už to jsou hráči, trenéři, maséři, vedoucí týmů, ale i fanoušci. Snažím se bavit s každým. Názor každého respektuju.

Když srovnáš komentování zápasu a hlášení sportovních zpráv, v čem je pro tebe ten největší rozdíl?

Když komentuju zápas, jsem na tom stejně jako ty, když nastupuješ do základní pětky. Nevím, co mě čeká. Můžeš mít připravený všechny statistiky, všechny informace, ale kolikrát je vůbec nepoužiješ, protože zápas je zajímavý sám o sobě celých 40 minut. Když jdeš do studia, tak přesně víš, co říct, protože já si své zprávy sám střihám, prohlížím obrázky, píšu texty i studia. Tam si to řídím já :-). Když komentuju, žádný scénář dopředu neexistuje a to je pak adrenalin 🙂 což miluju !!

Kdo vymýšlí vše to, co vidíme potom ve finální verzi na obrazovce, tj. především reportáže ze zákulisí, medailonky atd?

Scénáře Basketmánie a Time outu dávám dohromady s Kubou. Většinou jeden z nás přijde s návrhem a pak se o něm bavíme. Já víc dávám dohromady Basketmánii, protože mě baví víc než Time out. Chci Basketmanii zdokonalovat jak jen to půjde. A věř, že před námi je ještě hooooodně dlouhá cesta . Bez Kuby by ale tenhle projekt neměl šanci na přežití !!

Jak se ti spolupracuje s Jakubem Bažantem? Není to pro tebe tak trochu učitel? Přecejen má určitě zkušeností na rozdávání.

Naopak. Líbí se mi „souboje generací“ ať už jde o cokoliv. Kuba má neuvěřitelný zkušenosti, který já nikdy teď ve svým věku mít nebudu. Vážím si Kuby taky proto, že mi věnuje dost času a svý poznatky mi předává. Dokonce jsem mu několikrát řekl, že bych si s ním chtěl jednou zakomentovat. Myslim, že tenhle koktejl by mohl chutnat docela zajímavě. Ale asi by to bylo o dost těžší než komentovat se spolukomentátorem, ale rád bych si to zkusil 🙂 Taky mi v basketbalový sekci chybí ženský prvek !!

Jsi takový zámořský typ komentátora, který když komentuje, tak zároveň i zápas hodně prožívá. Nemáš s tím někdy problém, že ti třeba řeknou,že tohle už je moc, nebo tak něco? Nebo tě naopak všichni podporují, že to je ta správná cesta?

Já s tím problém nemám, ale někteří jiní ano 🙂 nikdy se nezavděčíš všem, ale když se s někým bavím, tak vždycky říkám, že to jsem prostě já. Z vodní želvy taky suchozemskou neuděláš … chápu, že jsou diváci, které to vytáčí, ale jsem rád, že basket vyvolává emoce. Já to prostě jinak neumím 🙂 ale taky si rád nechám poradit a poučit. Jsou u nás v redakci kolegové, kterých si fakt moc vážím. Snažím se s nimi mluvit a hledat nějakou střední cestu. Baví mě na sobě pracovat a vyvíjet se. Tak jako ty i já chodím na tréninky !! Když ale Will Bynum, který měří jako průměrný žák osmý A, zarazí z čáry šestek, tak mě to prostě katapultuje na Mars. A pokud někoho ne, tak je chyba v něm a ne ve mně :-).  Je to jako s pěknou ženskou, když někoho nepřitahuje, asi nebude chyba v ní :-). Jde o to si všímat výjimečností, to mě baví! Překonávat sám sebe, hledat zajímavý lidi, jejich příběhy, ne se utápět ve statistikách.

S kým se ti zápasy nejlépe komentují? Je to Jirka Zídek u Euroligy? On je také vždy zcela vtažen do utkání, takže si musíte rozumět,ne?

Jirka Zídek je démon !! Je osobitý a originální a hlavně kdo jiný, vždyť je vítěz Euroligy. Komentovat s BG je jako surfovat na obří vlně a mít jen záchranný kruh, který buď nebudete potřebovat, protože to ustojíte, anebo spadnete a vlna vás semele … kámo, a tady žádnej kruh fakt nepomůže :-).  Michal Ježdík je profík, který má na komentování svůj názor a pohled. Dělá to taky velmi dobře. Baví mě, když Michal hází fórky, myslím, že to moc lidi od něj nečekají, ale když má den, stojí to za to. Řekl bych, že i s MJ jsme se už sehráli. Nezapomínej, ale třeba na Jardu Kováře, který pokaždé náš přenos obohatí nebo Jakub Velenský. Má chuť do práce a to ne nejdůležitější.

Jaké jsou tvoje přípravy před komentováním, co vše si musíš obstarat, abys mohl dobře odvést svoji práci?

Já se připravuju nesmírně svědomitě, nebudu lhát, když řeknu, že příprava na každý zápas mi zabere celý předchozí den. Zní to divně, ale je to tak. Mám ale tu výhodu, že baskety sleduju pravidelně snad od svých deseti let. Nikdy jsem, ale přípravu nepodcenil. Já nejradši sbírám zajímavosti, který buď musíš sehnat někde na internetu anebo telefonovat a telefonovat nebo si dopisovat. Víš, jakou prožívám euforii, když vypátrám, že v domácí hale Lietuvosu rytas Vilniusus se za loňskou sezónu spotřebovalo 42 km toaletního papíru ?? Jen se mi nepodařilo zjistit, jestli na pánským nebo dámským 🙂 Samozřejmě, že si čtu i statistiky, snažím se s hráči mluvit. Abys mohl dobře odvést svoji práci, musís mít hlavně chuť a tu já mám.

Komentuješ občas i nějaké jiné sporty?

Rád komentuju beach volleyball anebo squash. Fotbal a hokej mě moc nelákají. I když já bych s velkým nasazením asi dělal cokoliv 🙂

Jaký sport bys rozhodně nikdy nekomentoval?

To nemůžu takhle říct, ale nemám rád sporty, kde auta jedou třicet dnů někde v poušti nebo v přírodě a pak mě nelákají sporty, kde se lidi kopou mezi nohy 🙂


Co vlastně ty a sport? Jaký máš vztah k basketbalu mimo práci?

Kámo, sport je celej můj život. Od šesti jsem hrál závodně tenis, pak jsem hrál stolní tenis, fotbal, od 11 let hraju basket. Jeden z mých prvních trenérů byl Jan Slowiak, ale on si na mě asi nepamatuje 🙂 což je možná dobře 🙂 ale pořád jezdím na bruslích, hraju beach, basket se snažím hrát pořád. Mám registračku v Sokole Michle, což je druhá třída v Praze, ale hrací dny jsou středa, kdy máme Euroligu, takže přes léto chci přestoupit, nevíš o něčem ?? Zatím nemám agenta 🙂 Ale jinak basket hraju i mimo tréninky, když je venku hezky, jsem celý den na plácku a hrajem 🙂 bejku, basketball is my destiny is the game i live for …

Chodíš se na basket dívat i jako divák, nebo basket vždy jen pracovně?

Pořád. Kdykoliv mám čas, vyjedu si, který zápasy se v okolí hrajou a jdu se dívat. A zdaleka to nemusí být jen matonka. Chodím na první ligu i občas na nižší soutěže nebo dorost. Baví mě sledovat všechny zápasy. A pak v zahraničních televizích nebo na netu.

Jsi i emotivní divák, nebo jen emotivní komentátor?
Snažím se vnímat a prožívat svět všema smyslama, jsem nesmírně emotivní i v soukromým životě 🙂

Teď ještě krátký dotazník na závěr 🙂 Pět nej Honzy Smetany:

Nejlepší publikum: všude, kde jsou fanoušci slušní
Nejtvrdší hráč: každý, kdo poctivě maká
Nejvíc filmující hráč: teď si nevybavuju, kdo byl před kamerou častěji jestli Denis Rodman nebo Kreem Andul Jabbar 🙂
Největší osobnost: každý, kdo je upřímný sám k sobě a nic si nenalhává a pak taky každý, kdo tvrdě maká
Největší showman: Saty 🙂

foto Jiří Navrátil