Soutěž rozhovorů – Luboš Stria: “Naše spolupráce mě opět učinila basketbalově šťastným”

Dobrý večer. Kdo sleduje i facebook KOUBAsketu.cz, tak určitě ví, že v minulých dnech byla vyhlášená soutěž o nejlepší rozhovor z vaší produkce… Rozhovory dorazily tři a dneska vám tedy přináším první, který je již zodpovězený… Je to rozhovor od Alenky Hampelové, která si přála rozhovor s Lubošem Striou, kterého jste dnes mohli vidět na fcb  i trochu jinak, než je zvykem . . . 🙂

1) Proč zrovna basket?

Byl jsem hyperaktivní děcko stále v pohybu. Po vyzkoušení jiných sportů mě kamarád na základní škole přemluvil k tréninku basketu a už jsem u něj zůstal. Ze začátku pro mě bylo nejdůležitější, že je to kolektivní sport s tehdy výborným kolektivem a přátelským trenérem. Miloval jsem ze všeho nejvíc míčové sporty a po návratu ze školy jsem odhodil batoh do rohu a uháněl za klukama na hřiště, odkud jsem většinou přišel až za tmy 🙂 

2) Kde jsi hrál, než si začal hrát v Děčíně?

Začal jsem hrát basket v 6. třídě na základce v Hořících v Podkrkonoší, odkud jsem odešel v 17 letech do Pardubic. V městě perníku jsem hrál rok dorosteneckou extraligu a rychle si musel zvykat na vrcholový basketbal. Podařilo se a dalších 6 let jsem strávil v klubu BK Pardubice. Nebyl jsem moc spokojený se svým herním využitím při zápasech a proto jsem využil nabídky Poděbrad, kde mi trenér Forejt přislíbil větší důvěru na hřišti, což se projevilo na mých minutách na hřišti. V Poděbradech jsem hrál další 3 roky své kariéry. Klub Karma Poděbrady se dostal do finančních potíží a třech pěkných letech v lázeňském městě jsem se stěhoval o necelých 20km proti proudu řeky Labe do Kolína. Vybíral jsem z více nabídek a v tomto případě to nebyla dobrá volba. V Kolíně se mi nedařilo a ani nelíbilo, bylo tam více problémů než pozitiv a tak jsem po necelých 6 měsících skončil. Velmi rychle se mi ozval manažer BK Děčín Lukáš Houser a nabídl mi zkoušku u válečníků. V tu dobu jsem váhal, zda chci pokračovat ve své kariéře, nechtěl jsem však utíkat od rozdělané práce a tak jsem nabídku s radostí přijal. Naše spolupráce mě opět učinila basketbalově šťastným!

3) Jak dlouho plánuješ ještě hrát v Děčíně?

Smlouvu mám ještě na příští sezónu 2013/2014, kterou bych rád dodržel a dále se uvidí 🙂

4) Proč sis na dres vybral zrovna číslo 33?

V Pardubicích jsem hrál s číslem 7, ale v Poděbradech nebylo již volné a jediné co mi nabídli, byla právě 33. Žádný jiný význam to nemá, ale za to číslo jsem teď hrozně rád.

5) Co plánuješ po kariéře?
Konkrétní plány co budu dělat zatím nemám. Kromě basketu se snažím být i jinak aktivní na poli svých financí a doufám, že se mé investice znásobí a budu finančně nezávislý 🙂 Jinak mám konkrétní plán hned po ukončení kariéry a to je cestování, které je mým největším koníčkem. Chtěl bych za pár let objet celý svět stopem, snad se mi to podaří 🙂
6) Jak si spokojený s letošní sezónou?
Momentálně spokojený jsem. Pro mě je nejdůležitější, abychom byli všichni v týmu zdraví a šli za společným cílem. Zatím je to jedna z nejsložitějších sezón, ale teď po Novém roce jsme všichni na stejné vlně a věřím, že ukážeme naši sílu a náš charakter v těžkých bitvách skupiny A1. Kam až nás to letos zavede se sám nechám překvapit..
7) Jak se ti líbí publikum v Děčíně, fanoušci a fanynky? 😀
Pro tuto otázku mám jednoduchou odpověď, která se dá vyjádřit v jediném slovu: NEJLEPŠÍ!!! Rád bych k tomu ještě přidal a určitě mluvím za všechny mé kamarády z týmu, že Vám moc děkujeme a pro Vás ten basket hrajeme!!! Pro fanynky :-*