Hezký den. Člověk si před „pár“ dny řekl, že si užije dovolenou, že vypustí basket ze své hlavy a ona už je tady zase liga. Samozřejmě, že to nejsou dny, ale týdny, spíše měsíce a je myšlen čas po sezóně, o čemž jsem psal v článku minulém. Strašně rychlo to všechno uteklo a z té únavy, kterou v sobě člověk měl, se stala natěšenost na další kolotoč zápasů, které opět půjdou rychle za sebou, takže se člověk může koukat stále dopředu a jen v rychlosti učit z chyb, které nás v sezóně potkají.
Já myslím, že jsme měli letos jednu z nejlepších zápasových příprav, co jsem v Děčíně. Utkali jsme se opravdu s hodně kvalitními soupeři, kteří nám opět 
ukázali, že cesta, kterou si Děčín zvolil, že je to ta správná! Nevyhráli jsme sice tolik zápasů, ale i z porážek si člověk vezme mnoho důležitého a možná mnohem více, než z výher. Asi nejvíce se mi líbilo na turnaji v Německu Würzburgu, který byl perfektně organizován a když pominu basket, tak i na krásném místě 🙂 Ale zase se potkat v Polsku tamní legendou panem Lopatkou(na titulce), podle kterého byl pojmenován i turnaj, tak to také nebylo špatné 🙂
Takže za nás příprava dobrá 🙂 Teď jde o to, jestli to vše dokážeme prodat v lize, ale já doufám, že ano. Během přípravy se toho ale v 
našem týmu hodně událo a to především zdravotně, takže já si do téhle sezóny nepřeji nic jiného, než že budu doufat, že jsme si to všechno vybrali a že budeme mít v tomto směru podobné štěstí jako loni. Loni byl náš zdravotní stav vlastně jedním z hlavním stavebních kamenů, který nás dokázal dotáhnout až do finále.
Dostávám otázky od novinářů, jestli se této sezóny nebojíme, jestli nemůže přijít velký propad, jestli nebude kocovina po velkém úspěchu a já si vždy říkám, proč? Proč někomu podsouvat už dopředu něco, co by si nikdo nepřál, proč se neptat na hezké věci a nenaladit se úplně na jinou vlnu, na vlnu opětovného úspěchu? Proč si neříct na rovinu, že loňský rok byl opravdu výjimečný a že se v něm sešlo opravdu hodně věcí, které člověk k úspěchu potřebuje a to nemluvím o štěstí, které jsme měli 🙂 My se loni naučili chodit zápas od zápasu, dokázali jsme krotit přehnané nároky lidí kolem nás a dokázali jsme se jako tým soustředit na další věci, které pro nás byly důležité. Nelétali jsme během sezóny v oblacích, protože tam jsme dopluli až po sezóně a to bylo naše přání. Já doufám, že v sobě máme z této VELKÉ sezóny opravdu hodně zkušeností a že je letos dokážeme prodat. Psychika je opravdu velký a mocný čaroděj a to každý ví. Vždycky jsem říkal, že to na konci je relativně jedno, že je důležitý ten průběh a to, jak se cítíte v tom celém celku. Věřím totiž, že když se tě někdo na konci zeptá, jestli si pro to udělal vše a ty nezaváháš a odpovíš hned, tak potom můžeš být úspěšný jako jednotlivec, ale i jako tým. Člověk musí nastřílet tolik střel, aby o sobě nikdy nepochyboval, tým musí natrénovat tolik, aby ho nehlodalo, jestli měl ještě přidat v tomto nebo tomto a potom si myslím, že to opět můžeme dotáhnout daleko. A jestli to bude finále? nebo boj o třetí místo? To nyní těžko říct, to ukáže až sezóna, která bude opět velmi dlouhá a nevyzpytatelná…. ale zase na druhou stranu krásná…
A co vy na to? Jdeme se bavit? Zítra nám začíná zábava v Kolíně a ve středu doma proti Brnu! Radost vás i nás je naše motto a tak do toho opět pojďme společně a uvidíte, že se něčeho hezkého dočkáme…
Tady máte jednu VÁLEČNICKOU 🙂 Poslechněte si slova, myslím, že to k nám i patří…. 🙂 Co vy na to ?