Vánoce se blíží . . .

Hezké nedělní ráno. Tak zde máme třetí adventní neděli a to znamená, že letošní Vánoce se opravdu kvapem blíží. Dnes by se řeklo, užijte se neděli, zajděte na vánoční trhy na zámek a moc nezmokněte, ale ne, dneska je nejdříve dopoledne zápas naší omladiny proti USK a potom odpoledne od 17h náš trénink. Ano, dnes, jelikož jak všichni víte, hrajeme již v úterý derby s Chomutovem a tak potřebujeme potrénovat. Poté nás hned v rychlém sledu čeká ještě zápas v Kolíně a to ve čtvrtek a pak již jsou jen a jen ty Vánoce… Já doufám, že budou s trochu lepší basketbalovou náladou, než máme poslední dny. Bohužel se nám nedaří momentálně zlomit naše těsné prohry a tak musíme jen doufat a věřit, že to bude lepší.

V minulém článku jsem psal, jak nás baví trénovat a jakou do toho máme chuť…Ano, to stále platí, stále tréninky mají vysokou úroveň a já jsem rád, že už se nám do zápasu povedlo přenést alespoň tu obranu, která byla v posledním zápase mnohem mnohem lepší. Ještě to propojit s tím útokem a bude to fajn. Já nevím jak vy, ale já v nás pořád hrozně moc věřím. Věřím a vím, že se to nějakým zápasem zlomí a pak nás to nakopne a bude hned líp. Člověk totiž když nevěří, tak nikdy ničeho nemůže dosáhnout a proto si musíme věřit a samozřejmě i vy nám!

Včera Chomutov jasně přehrál Ústí nad Labem a tak je jasné, že sebevědomí jim chybět nebude, ale my hrajeme prostě doma a chceme a musíme uspět, tím to hasne 🙂

V minulém týdnu jsme rozdávali také trochu té radosti… Byli jsme v dětských domovech v Kamenici a v Krupce a musím říct, že mě to opět tak zvláštně zasáhlo. Tak jakože hezky… Opět jsme se po roce dozvěděli pár zajímavých a třeba i leckdy nepochopitelných příběhů, ale každopádně jsem byl rád, že jsem tam mohl být a mohli jsme alespoň takto vyčarovat dětem úsměv na tváři. Bylo to vážně prima. V pondělí nás ještě čeká návštěva dětského oddělí nemocnice v Děčíně, kam již chodíme pěknou řádku let a je to něco podobného, ikdyž tady alespoň víme, že když jsou dětičky zdravé,tak mohou rychle domů. I tak je fajn, jim zpestřit tyto ne úplně hezké chvilky v nemocnici… Takže jak jsem psal na fcb, jsem moc rád, že to z naší strany není jen o basketu, ale že dokážeme také vykouzlit ten úsměv, udělat radost, vyslechnout si a pobavit se o různých problémech či radostech a pak z toho má člověk krásný pocit. Radost by člověk měl rozdávat a když my můžeme i takto, je to o to lepší  . . . takžeee! Mějte se rádi, dělejte lidem kolem sebe radost a nezapomeňte v úterý dorazit na basket, kde bychom chtěli dělat radost opět my, tak doufejme, že to vyjde a naladíme vás všechny na tu správnou vánoční vlnu . . . WT