Hezký den…To je titulek, co? Nene, KOUBAsket.cz se určitě neloučí. Loučení bude úplně jiné a to loučení s přilbou, která Koubu nyní pár měsíců doprovázela, která mu sice vadila, ale hrozně moc pomohla. Přilba, bez které by člověk mnohem déle musel odpočívat a přilba, díky které jsem udělal i rozhovor s Petrem Čechem, což by se mi jinak třeba vůbec nepodařilo. Ano, už jsem to psal včera na fcb, přišel den, kdy ji udělám pápá a poděkuju. Věřím tomu, že už ji nyní potřebovat nebudu a snad ani nikdy v budoucnu. Na to jsem si zaklepal o zuby, tak doufám, že to ten nahoře slyšel a ohlídá to 🙂 Tudíž oznamuji všem v Mattonce, dejte pozor na mou hlavu 🙂 🙂 🙂 A co s ní teď bude? Asi nic 🙂 Mám jednu myšlenku… Chtěl bych do ní na konci sezóny vložit nějaký krásný kov a říci, že všechny ty letošní trable, které mě provázeli, že to k něčemu bylo a že třeba i díky ní se to povedlo…Můj sen a já ty sny potřebuju. Když má člověk sen, cíl, vidinu něčeho za čím může jít, tak se hned lépe uzdravuje, trénuje, vrací . . .
Nyní se vrátím zpátky o pár týdnů . . . Když přicházel náš ples, tak jsme se potřebovali naučit nějaké to naše taneční vystoupení a ujaly se nás dvě prima baby z Her Majesty Péťa a Anett. Už tenkrát na nich bylo vidět, jak tanec milují a co pro ně znamená a i tím jejich způsobem nás to učily. My ji tenkrát na oplátku slíbili, že až bude v Děčíně soutěž, na které budou vystupovat, tak že jim určitě přijdeme fandit a ten den nastal včera . . . Někteří se byli podívat již odpoledne na omladinu, ale většina z nás přišla večer právě na holky, které nás trénovaly. Musím říct, že to bylo bombastický a být menší, mladší a ženská, tak tančím jako divá 🙂 Ta energie, která z toho sálá, to je něco, co mi připomíná i naše vypjaté zápase, radost během nich a především po nic. Tady je to umocněno ještě tím, že prostě čekají, jak to dopadne a po zatancování to již nejde ovlivnit a ta radost je poté o mnoho větší, protože se soustřeďuje do toho jednoho okamžiku… tedy ono jich je tam také více…první úkol být na bedně- radost, poté vyhnout se třetímu místu – radost a pak ta zlatá radost, ta už se ani popsat nedá, to už je prostě výbuch sopky … 🙂 Musím za sebe říct, že mi to vlilo opravdu velkou energii do žil a a že jsem moc rád, že jsme tam byli. Ikdyž jsme sice nevydrželi až do konce, jelikož to bylo opravdu dlouhé, ale on takový tvcom ukázal, že dokáže přenášet i taneční soutěže 🙂 Holkám a par jedincům mužského pohlaví patří velká gratulace a vzkaz… makejte dál!!!
Takže dnes do zápasu náš tým musí vlétnout po hlavě(obrazně řečeno), jako třeba právě holky včera do tance . . . užít si to, nestresovat se, jak to dopadne a cítit sílu fanoušků, kteří tam dorazí a poženou svůj tým … třeba jako my včera holky 🙂 🙂 Moc se na večer těším, bude to určitě parádní bitva a ten, kdo třeba ještě přemýšlí, jestli pojede a zalekl se toho jarního sněhu teď ráno, tak věřte, že ten sníh roztaje a vy se v klidu budete moci vydat na cestu, která by třeba mohla pomoc týmu Válečníku v úspěchu . . .
Výsledky Her Majesty:
1. místo Mini děti
4. krásné místo Děti z 13 skupin
3. místo Junioři z 21 skupin
3. místo Dospělí street z 12 skupin
1. místo Dospělí jungle
3. místo maminky
4 thoughts on “Včerejší motivace a čas loučení . . .”