Vzácná návštěva a vykulené oči

Hezké dobré ráno. Máme za sebou další domácí zápas a stále doma neporažení, kéž by nám to šlo takto i venku, ale myslím, že se to brzo všechno v dobré obrátí. Jinak dnes nebudu psát o áčku, o tom později, kdy zde bude rozhovor s našim pomalu se uzdravujícím dravcem Sokym. Dneska navážu sice na víkend, ale na víkend mládeže a našich svěřenců U14. Víkend, ve kterém jsme doufali v minimálně v jednu výhru a při souhře okolností klidně ve dvě, bohužel jak už to bývá, nevyhráli  jsme ani jeden ze zápasů, který kluci odehráli. V pátek se proti Plzni opravdu hodně trápili střelecky, jak kdyby trochu byli nervózní, nebo měli velký zápasový výpadek, ale tak nějak si říkám, že na nich to přece ještě nemůže být znát. Druhý sobotní začal pravým opakem. Do koše nám padlo témeř vše a v poločase jsme vedli o 20 bodů. Jenže pak se stalo něco, co my s Bobem jsme zažili v minulém týdnu na USK. Soupeř něco změnil a začal opravdu hodně rychle dotahovat a jelikož je podstatná většina kluků na svém basketbalové začátku, tak prostě a jasně si s tím trochu nevěděli rady. I přes naše rady, uklidňování, hecování ale i křičení to prostě nešlo a kluci to nakonec projeli. Bylo vidět, jak jsou smutní, ale možná ani oni sami netušili, jak moc to mrzí nás s Bobem. My, kteří jsme k tomuto víkendu opravdu vzhlíželi jako k vítěznému. No nic, řekli jsme si, že musíme pracovat dál… Kluci toho mají ještě opravdu hodně naučení a tak není čas otálet.

Bobo dostal geniální nápad a pozval na včerejší trénink Ell Sanderse, ikonu, která když něco řekne, tak je to prostě svatá pravda a pro mladé kluky opravdu vzor, který se musí psát VZOR!!! Ell klukům řekl něco k zápasu, který viděl, protože my áčko jsme hned potom sobotním měli trénink, takže na toto utkání koukali všichni kluci od nás z týmu a bůh ví, jestli to také nesehrálo trochu svou roli. Takže Ell vyprávěl, co jak zlepšit, na čem pracovat, proč to dělat a především jakou cestou šel on sám a čemu vlastně vděčí za to, kde teď může být. Myslím si, že pro kluky úžasná věc, skvělých 20 minut v jejich basketbalovém životě a my jen doufáme, že si z toho, co Ell říkal opravdu vemou spoustu věcí a budou na sobě všichni tvrdě pracovat a jednou z nich třeba budou ústřední postavy klubu BK Děčín v nejvyšší soutěži! Takže Ellovi díky a kluci makááááme 🙂