Záchrana dětského hřiště na Kocandě – (naše momentální tréninkové centrum)

Hezké dobré ráno. Naše tréninky v tomto týdnu mají naprosto jinou náplň, něž kdokoliv z nás mohl očekávat. Možná ano, ale rozhodně né takovou 🙂 Náš klub přes našeho manažera už po povodni nabídl pomoc, kdyby někdo potřeboval a jelikož nic nedopadlo, vrátili jsme se opět na Kocandu, kde jsme pomáhali i před povodní. Slovo dalo slovo a záchrana dětského hřiště, které bylo celé pod vodou, mohla začít…V pondělí jsme dali první a také prozatím poslední trénink v hale a hned po něm jsme odjeli pracovat. Každý den asi tak do tří hodin a musím říct, že nejkritičtější byl asi den první, kdy se odklízely hlavně všechny naplavení a “bordel”, který to na Kocandu přineslo. Další dny, jsou již mnohem příjemnější a jsou vidět posuny a všem to dodává hrozně moc energie. Je vidět, jak Eva s Martinem (majitelé Kocandy) vše dělají s velkým zapálením a přesto, že toto nezažili poprvé, prostě do toho jdou znova. Je krásné pozorovat ostatní lidí, kteří prostě dřou a že jich tam není opravdu málo, něco kolem dvaceti… a dřou jen a jen z jednoho důvodu, aby se děcka mohla brzy na tomto hřišti prohánět. Hřiště bylo těsně před otevřením a já sám si vzpomínám, jak jsme se na něj s Marečkem jezdili koukat a říkali si, kdy už se tam budeme prohánět na atrakcích a ona nakonec přišla místo prohánění povodeň a vše zničila. Prostě je to pro děti…Možná i proto kluci neváhali a nezaváhali ještě ani jeden den, nezaváhal ani náš trenér a vedení klubu, které nás v tom jasně podpořilo a samo řeklo, že jsou momentálně mnohem přednější věci…Prostě jak to u nás vždy bývá, týmová práce se přenesla ven a s lopatou, kolečkem, hrabičkami atd v ruce….Někdo vtipně poznamenal, že již to není Win together, ale Work together a vlastně to je pravdivé… Práce neskutečně ubíhá a teď když se to rýsuje, je skvělé se zastavit, podívat a říct, kluci super… Jsem také moc rád, že se k nám přidali i lidé z řad našich fanoušků a dnes mají dorazit další. Je mi jasné, že spousta lidí má i jinde problémy a o to jsem radši, že se povedlo některé z vás přilákat a sami si budete moci říct, že jste pomohli, že můžete s čistým svědomím a s dobrým pocitem usínat, ikdyž to bolí 🙂 a že to bolí :-)) Ono odházet několik tun různých materiálů, vykopat spoustu děr, kamenů a dalšího…ono to je horší, jak Láďova posilovna 🙂 Třeba včera, když přijel náklaďák a dovezl 25 tun kačírku a my to rozváželi po celém aréálu…naštěstí nám alespoň trochu pomohl bagřík, ale i tak to byly stovky koleček…

Já osobně hrozně moc fandím lidem, kteří si dokáží vzít něco takové pod patronát a dělají něco pro nás pro všechny . . . Je to skvělé a o to víc, že to vše táhnou sami a vše si dělají svépomocí. A když se k tomu přidá lidskost, tak jde vše ještě líp …

Včera večer jsem si šel sednou na Kocandu na zahrádku a koukal jsem tak na to hřiště  představoval jsem si, jak tam ty děcka běhají, jak tam dovádí Mára s bráchou 🙂 a člověk si uvědomí… že to všechno má SMYSL a že jen ten smysl opravdu velký . . .

Psal jsem to na facebook, ale musím říct, že jsem na kluky od nás hrozně moc pyšný, protože nikdy nehnuli ani brvou, neřekli já nejdu, vždy řeknou jasně a to i náš trenér, když to s ním každý den komunikujeme, jestli ještě můžeme a tak, vždy jen řekne kluci jděte…to je jasné, má to ten smysl, který naše práce má mít…

Připomíná mi to podstatu celé této sezóny, pomoci druhým a jestli jsem psal na konci, že jsem hrdý na náš klub, tak nyní tuplem…

WORK TOGETHER  &   WIN TOGETHER

Další fotografie z různých dnů naleznete zde: https://www.facebook.com/pages/KOUBASKET-str%C3%A1nky-Jakuba-Hou%C5%A1ky-o-basketbalov%C3%A9m-d%C4%9Bn%C3%AD-a-nejen-to-/123242009648